Falešné účty, automatizované programy a internetoví trollové mohou na sociálních sítích napodobovat běžné uživatele, šířit zavádějící informace nebo záměrně vyvolávat konflikty. Deutsche Welle doporučuje při pochybnostech začít u zdroje zprávy a nespoléhat pouze na její popularitu či počet sledujících.
Prvním varovným signálem může být samotný profil. Podezřelé účty často používají fotografii převzatou od jiné osoby, obrázek vytvořený umělou inteligencí nebo obecnou ilustraci. Uživatelé mohou zkusit fotografii vyhledat pomocí reverzního vyhledávání obrázků. Pozornost si zaslouží také neobvyklé uživatelské jméno, například kombinace náhodných čísel a velkých písmen, nebo stručný životopis plný vyhrocených politických a společenských hesel, který neuvádí téměř nic osobního.
Důležitá je historie účtu. Skutečný uživatel obvykle zveřejňuje příspěvky v různých obdobích a věnuje se více tématům. Falešný profil může být naopak založen krátce před určitým veřejným konfliktem nebo volební událostí, publikovat téměř výhradně jeden typ obsahu a přeposílat příspěvky z několika podobných účtů. Americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) upozorňuje také na účty, které téměř nic původního nevytvářejí, zveřejňují ve velkém množství emocionální obsah a používají stejné hashtagy jako další podezřelé profily.
Bot nemusí být vždy škodlivý
Bot je účet ovládaný softwarem, který provádí naprogramované úkony. Nemusí automaticky sloužit k podvodu. Některé boty zveřejňují například upozornění na mimořádné události nebo praktické informace. Problém nastává tehdy, když automatizované účty předstírají lidské chování, masově opakují stejná sdělení nebo koordinovaně zvyšují dosah určitého názoru. Na síti X mohou automatizované účty svou povahu označit příslušným štítkem, jeho absence však sama o sobě není důkazem, že účet ovládá člověk.
Trollové se od botů liší především motivací. Často jde o skutečné osoby, které záměrně provokují, odvádějí debatu od tématu nebo útočí na jiné uživatele s cílem vyvolat emoce. Typickým znakem je opakované používání urážlivého či výsměšného tónu, hledání protivníků a odmítání věcných argumentů. Jeden ostrý komentář ale k označení účtu za trolla nestačí; rozhodující je dlouhodobý vzorec chování.
Každé podezřelé tvrzení je vhodné porovnat s několika důvěryhodnými zdroji, například s veřejnoprávními médii, oficiálními institucemi nebo ověřovacími projekty. Evropská komise doporučuje sledovat, zda zdroj uvádí, kdo za ním stojí, jaké má předchozí výsledky a zda pracuje s důkazy. Silně emocionální jazyk, naléhavá výzva ke sdílení a tvrzení bez ověřitelných podkladů jsou důvodem k opatrnosti. Pokud účet napodobuje konkrétní osobu či organizaci nebo porušuje pravidla platformy, lze profil a jeho příspěvky nahlásit přímo provozovateli sítě.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.