Jana Hlaváčová byla jednou z nejvýznamnějších českých hereček, která proslula svými rolemi v Národním divadle, Divadle na Vinohradech, filmové sérii o básnících a mnoha dalších dílech. Její život byl plný umění, lásky, ale i bolesti a ztráty.
Dětství a studium
Jana Hlaváčová se narodila 26. března 1938 v Praze jako dcera ministerského úředníka Jana Hlaváče a jeho manželky Marie. Měla mladší sestru Danu, která se stala také herečkou. Od dětství projevovala zájem o divadlo, který v ní vzbudil otec, který sám hrál ochotnické divadlo. Po maturitě na gymnáziu vystudovala DAMU, kde byli jejími pedagogy například František Salzer, Ladislav Boháč nebo Jiří Frejka. V roce 1960 absolvovala a získala titul magistr umění.
První angažmá a manželství
Po ukončení studia získala první angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde strávila pět sezon. Zde se seznámila s hercem Jiřím Michným, kterého si vzala v roce 1962. Z jejich manželství se narodila dcera Tereza, která je dnes lékařkou. V roce 1965 se Hlaváčová vrátila do Prahy a stala se členkou Národního divadla, kde zažila vrcholnou éru. V roce 1969 však tragicky zemřel její manžel Jiří Michný na následky autonehody.
Druhé manželství a filmová sláva
V témže roce se Hlaváčová provdala za herce Luďka Munzara, se kterým se potkala v Národním divadle. Spolu měli dceru Barboru, která je také herečkou. Hlaváčová a Munzar byli jedním z nejpopulárnějších hereckých párů, který spolupracoval nejen na divadle, ale i ve filmu a televizi. Hlaváčová se proslavila zejména rolí sestřičky Toničky v komediální filmové sérii režiséra Dušana Kleina o básnících, kde hrála po boku Vladimíra Menšíka, Jana Hrušínského, Jiřího Sováka a dalších. Dále se objevila například ve filmech Tajemství velikého vypravěče, Koncert na konci léta, Lev s bílou hřívou, Veronika, Dokonalý svět nebo Viditelný svět.
Divadelní mistrovství a pedagogická činnost
Hlaváčová byla především divadelní herečkou, která ztvárnila desítky rolí v klasickém i moderním repertoáru. Mezi její nejvýznamnější postavy patřily například Hippodamie v trilogii J. Vrchlického, Raněvská ve Višňovém sadu, Gertruda v Hamletovi, Emilie Marty ve Věci Makropulos, Markýza de Merteuil v Nebezpečných vztazích, Jeannette Burmeisterová v muzikálu Donaha!, Hana Kennedyová ve hře Marie Stuartovna, Albertina ve hře Albertina, Mag Folanová v Krásce z Leenane a Emma Cristano ve hře Famílie. Za své umělecké výkony byla oceněna tituly zasloužilá umělkyně (1985) a národní umělkyně (1988). Hlaváčová také předávala své bohaté herecké zkušenosti studentům na DAMU, kde byla v roce 2006 jmenována profesorkou pro obor dramatická umění – herectví činoherního divadla.
Nemoc a rozloučení
V roce 2011 Hlaváčová přerušila svoji uměleckou činnost z důvodu deprese související s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí, která jí ztěžovala pohyb i mluvu. Žila v ústraní a omezila kontakt s veřejností. Hluboce ji zasáhl také odchod jejího manžela Luďka Munzara, který zemřel v roce 2019. Hlaváčová zemřela 13. ledna 2024 v Praze – Modřanech ve věku 85 let. Její poslední rozloučení se konalo 20. ledna 2024 v Národním divadle, kde jí byla vzdána pocta za její celoživotní přínos české kultuře. Její ostatky byly uloženy do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.
Jana Hlaváčová byla herečkou, která zářila na divadle i na plátně. Její život byl plný umění, lásky, ale i bolesti a ztráty. Zůstane však navždy v paměti diváků a obdivovatelů jako jedna z nejvýznamnějších českých hereček.