Katar varuje před neúnosnými dopady války s Íránem

Katar varuje před neúnosnými dopady války s Íránem

Válka mezi Íránem a Spojenými státy vytváří podle Kataru neúnosný tlak na světovou ekonomiku. Doha zároveň uvedla, že v posledních dnech pokračovala jednání směřující k dohodě mezi Washingtonem a Teheránem a že Katar mezi oběma stranami předává vzkazy. O vývoji rozhovorů ale katarské úřady konkrétní podrobnosti neposkytly.

„Jak dlouho může mezinárodní ekonomika snášet důsledky toho, co se v našem regionu děje?“ uvedl podle agentury Euronews mluvčí katarského ministerstva zahraničí Majed Al Ansari. Dodal, že zprostředkovatelé se snaží překonávat překážky a přibližovat stanoviska obou stran. Katar podle něj usiluje také o obnovení volné plavby Hormuzským průlivem.

Průliv, který odděluje Írán od Ománu a Spojených arabských emirátů, je klíčovou námořní trasou pro vývoz z Perského zálivu. Boje a bezpečnostní rizika v oblasti výrazně omezily pohyb obchodních lodí a narušily dodávky ropy, zkapalněného zemního plynu a dalších surovin. Podle katarských představitelů ale nejde pouze o energetiku.

Země Perského zálivu podle Al Ansariho vyvážejí také močovinu a amoniak, které se používají v zemědělství a při výrobě hnojiv, dále helium, petrochemické výrobky a hliník. Omezení dodávek může podle něj zasáhnout výnosy plodin v zranitelných zemích. V některých státech se kvůli nedostatku plynu a nejistotě kolem dodávek zároveň zvyšuje využívání uhlí, přestože jeho spotřebu dříve omezovaly.

Snaha o obnovení plavby

Katar se snaží působit jako prostředník navzdory tomu, že se podle jeho zástupců stal terčem íránských raketových útoků. Al Ansari uvedl, že státy Perského zálivu, Irák a Jordánsko se do války nezapojily a nemají s Íránem vlastní konflikt, který by chtěly řešit. Teherán by podle něj měl jasně potvrdit, že nebude útočit na sousední země, které se do války nezapojily.

Doha prosazuje, aby součástí případné mírové dohody byla plná svoboda plavby v Hormuzském průlivu. Katarské úřady už dříve upozorňovaly, že uzavření nebo omezení této trasy má dopad na globální obchodní řetězce, ceny energií, potravin i průmyslovou výrobu. Podle údajů Konference OSN pro obchod a rozvoj se v první polovině roku 2026 provoz v průlivu výrazně propadl a v březnu se denní počet proplouvajících lodí přiblížil nule.

Zdroj: Euronews

Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.

Sdílejte článek