Transplantace lidských nervových kmenových buněk pomohla myším obnovit část pohybových schopností po cévní mozkové příhodě. Výzkumníci z University of Zurich a University of Southern California zaznamenali také vznik nových neuronů, tvorbu cév v poškozené oblasti, menší zánětlivou reakci a zlepšení hematoencefalické bariéry. Ta funguje jako přísně regulované rozhraní mezi krví a mozkovou tkání a za běžných okolností omezuje průnik některých látek a buněk do mozku.
Výsledky popisuje studie zveřejněná v časopise Nature Communications. Práce nazvaná „Neural xenografts contribute to long-term recovery in stroke via molecular graft-host crosstalk“ se zaměřila na to, co se s transplantovanými buňkami děje po jejich vpravení do mozku a jak ovlivňují okolní poškozenou tkáň.
Buňky se zapojily do mozkových sítí
Vědci použili lidské nervové kmenové buňky vytvořené z indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Ty vznikají přeprogramováním běžných tělních buněk do stavu, v němž se mohou vyvinout v různé buněčné typy. Buňky výzkumníci transplantovali přímo do poškozených oblastí mozku myší týden poté, co u nich vyvolali trvalou cévní mozkovou příhodu. Protože šlo o lidské buňky, zvířata byla geneticky upravena tak, aby je jejich imunitní systém neodmítl.
Transplantované buňky podle sledování přežívaly po celou dobu analýzy, tedy pět týdnů. Většina z nich se proměnila v neurony a jejich výběžky se rozšířily i do okolní mozkové tkáně. Analýzy naznačily, že nové neurony navázaly spojení s již existujícími mozkovými buňkami. Samotný vznik neuronů by přitom k obnovení funkce nestačil, pokud by se nezačlenily do fungujících nervových okruhů.
Výzkumníci sledovali také širší reakci poškozeného mozku. V místě poranění vznikaly nové cévy, známý proces označovaný jako angiogeneze. Zároveň zeslábly známky zánětu a zlepšila se celistvost hematoencefalické bariéry, která bývá po mrtvici narušená a její porucha může přispívat k dalšímu poškození tkáně.
Výsledky zatím platí jen pro zvířecí model
Změny v mozku doprovázilo zlepšení pohybových schopností myší. Vědci je mimo jiné hodnotili pomocí analýzy chůze podporované umělou inteligencí. Podle popisu studie transplantace zvrátila motorické postižení, které u zvířat mrtvice vyvolala. Druhá část výzkumu zároveň naznačila, že transplantace týden po příhodě může fungovat lépe než bezprostřední podání. Takový odklad by byl případně praktičtější i pro budoucí klinické využití.
Výzkum ale neprokázal, že by podobná léčba fungovala u lidí. Jde o pokusy na geneticky upravených myších, kterým byly buňky podány přímo do mozku. Před případnými klinickými zkouškami bude nutné mimo jiné omezit riziko nekontrolovaného růstu transplantovaných buněk a zjednodušit způsob jejich podání. Tým proto vyvíjí bezpečnostní mechanismus, který by mohl nežádoucí růst zastavit, a zkoumá i podání buněk prostřednictvím cév místo přímého mozkového zákroku.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.