Problémy mladých lidí při vstupu na pracovní trh se z Číny a některých rozvojových zemí stále více přesouvají i do bohatších států. Počet absolventů roste rychleji než nabídka míst vhodných pro začínající pracovníky, zatímco firmy v nejistém ekonomickém prostředí nábor omezují. Další nejistotu přináší umělá inteligence, která může změnit nebo zčásti nahradit řadu činností dosud vykonávaných lidmi na začátku kariéry. Uvádí to analýza německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle.
Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) zůstává celosvětová míra nezaměstnanosti mladých výrazně vyšší než u celé populace. V roce 2024 činila podle zprávy World Employment and Social Outlook: Trends 2025 přibližně 12,6 procenta, zatímco celková nezaměstnanost se držela kolem pěti procent. ILO zároveň upozorňuje, že zpomalující globální ekonomika komplikuje vytváření nových pracovních míst, zejména v zemích s nízkými příjmy.
Samotná nezaměstnanost však zachycuje jen část problému. Mnoho mladých lidí práci aktivně nehledá, studium přerušilo nebo se živí příležitostnými a neformálními činnostmi. ILO odhaduje, že v roce 2025 nebylo zaměstnáno, nestudovalo ani se nepřipravovalo na povolání zhruba 262 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Do skupiny označované zkratkou NEET tak spadal přibližně každý čtvrtý mladý člověk v této věkové kategorii.
Obtížnější situace se netýká jen lidí bez vzdělání. Zpráva ILO Global Employment Trends for Youth 2024 uvádí, že v zemích s nízkými příjmy byla v roce 2023 nezaměstnanost mladých s vysokoškolským či jiným pokročilým vzděláním 21 procent, zatímco u lidí pouze se základním vzděláním 5,8 procenta. Vyšší vzdělání tedy samo o sobě nezaručuje rychlý vstup na pracovní trh. V některých státech počet absolventů předstihl schopnost ekonomiky nabídnout jim odpovídající zaměstnání.
Od ekonomiky k politickému problému
Napětí se v posledních letech projevilo také v ulicích. Podle Deutsche Welle vedly slabé pracovní vyhlídky a nedostatek ekonomických příležitostí v roce 2025 k protestům mladých lidí v Keni, Peru, Nepálu, Indonésii a na Filipínách. V roce 2026 se obavy ze zaměstnanosti mladých přidaly k důvodům demonstrací v Jihoafrické republice a Maroku. V Indii se nespokojenost s vyhlídkami mladé generace promítla i do vzniku politického hnutí Cockroach Janta Party, které původně začalo jako satirický projekt na sociálních sítích.
Rozdíly mezi regiony zůstávají značné. V chudších zemích mladí lidé často nacházejí práci především v neformální ekonomice, bez stabilního příjmu a sociální ochrany. V bohatších zemích se problém častěji projevuje odkládáním prvního zaměstnání, delším hledáním práce nebo přijímáním pozic pod úrovní dosaženého vzdělání. ILO proto zdůrazňuje význam odborné přípravy, učňovských programů a investic, které by mladým umožnily získat zkušenosti přímo během placené práce.
Rozvoj umělé inteligence může tento přechod dále proměnit. Firmy od ní očekávají vyšší produktivitu, současně ale není jasné, kolik pracovních míst pro začátečníky v administrativě, zákaznických službách, analytice nebo v některých technických oborech zůstane. Podle Deutsche Welle tak nejde pouze o dočasný problém po hospodářském zpomalení, ale o širší otázku, zda vzdělávací systémy a firmy dokážou mladým lidem nabídnout první krok do zaměstnání v době rychlé technologické změny.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.