Listopad 2026 nabídne několik výrazných úkazů pozorovatelných bez dalekohledu. Podle přehledu NASA’s Jet Propulsion Laboratory vyvrcholí během měsíce meteorické roje Taurid a Leonid, Mars se na ranní obloze zdánlivě přiblíží k Jupiteru a 24. listopadu nastane úplněk označovaný jako superúplněk.
Jižní Tauridy mají maximum kolem 5. listopadu, severní Tauridy pak přibližně 12. listopadu. Oba roje souvisejí se souhvězdím Býka, odkud jejich meteory při pohledu ze Země zdánlivě vylétají. Nejde o mimořádně početné roje: za ideálních podmínek lze očekávat zhruba pět meteorů za hodinu. Tauridy však občas vytvářejí velmi jasné bolidy, tedy meteory, jejichž záře výrazně převyšuje běžné „padající hvězdy“.
Další příležitost nabídnou Leonidy v ranních hodinách 17. a 18. listopadu, především po západu Měsíce. Za ideální viditelnosti může roj přinést přibližně 15 meteorů za hodinu, skutečný počet ale bývá nižší. Nejlepší podmínky vzniknou mimo města a další zdroje světelného znečištění. NASA doporučuje nechat oči asi půl hodiny přivyknout tmě a sledovat co nejširší část oblohy, nikoli jen místo poblíž souhvězdí, podle něhož roj dostal jméno.
Ve dnech 15. a 16. listopadu se před východem Slunce na jihovýchodní obloze objeví Mars a Jupiter zdánlivě jen 1,2 stupně od sebe. To odpovídá o něco větší vzdálenosti, než jakou na obloze zabírají dva úplňky vedle sebe. Jupiter bude jasnější, zatímco Mars se projeví načervenalým odstínem. Planety zůstanou ve skutečnosti od sebe velmi daleko; jejich blízkost je pouze perspektivním efektem vzniklým při pohledu ze Země. K pozorování nebude potřeba dalekohled ani triedr.
Na 24. listopad připadá úplněk v době, kdy je Měsíc relativně blízko Zemi. Takový úplněk se označuje jako superúplněk. Měsíc může působit o něco větší a jasnější než při průměrném úplňku, rozdíl však bývá pro běžného pozorovatele poměrně malý. NASA doporučuje sledovat jeho východ nad východním obzorem kolem západu Slunce. Dojem obzvlášť velkého Měsíce u horizontu navíc zesiluje takzvaná měsíční iluze, optický jev, který se objevuje i u běžného úplňku. Listopadový úplněk zahájí sérii tří po sobě jdoucích superúplňků, další budou následovat v prosinci a lednu.
Listopad přinese také milník mimo pozemskou oblohu. Sonda Voyager 1, kterou NASA vypustila v roce 1977, má 18. listopadu dosáhnout vzdálenosti 16,09 miliardy mil, tedy přibližně 25,89 miliardy kilometrů od Země. To odpovídá jedné světelné dni — vzdálenosti, kterou světlo urazí za 24 hodin. Rádiový signál k sondě proto bude cestovat jeden den a případná odpověď by dorazila nejdříve za další den. NASA chce událost připomenout 17. listopadu akcí nazvanou Shine Bright for Voyager’s Light-Day. Překročení této hranice nezpůsobí na sondě ani v jejím okolí žádnou fyzickou změnu, jde o milník důležitý především pro lidské chápání měřítka meziplanetárního prostoru.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.