Italská premiérka Giorgia Meloniová strávila v úterý večer v Praze několik hodin. S Andrejem Babišem potvrdili plán spolupráce do roku 2030 a domluvili společný postup před říjnovým summitem EU. Nejdřív přinášíme, co se skutečně dohodlo, potom pár redakčních poznámek.
Premiér Andrej Babiš přivítal Giorgii Meloniovou v úterý 29. září večer v zahradě Strakovy akademie. Následovalo zhruba půlhodinové jednání, společné vystoupení před novináři a pracovní večeře v Kramářově vile. Oba premiéři se tak poprvé potkali na české půdě. Předtím se viděli v únoru v Římě a Meloniová byla v Praze naposledy na jaře 2023, ještě za vlády Petra Fialy.
Hlavním výsledkem je akční plán strategické spolupráce mezi Českem a Itálií na roky 2026 až 2030. Obě strany ho vyjednávaly od února a česká vláda ho projednala týden před návštěvou. Pokrývá hospodářskou spolupráci, ekonomickou bezpečnost, obranu, migraci, vědu a vzdělávání.
Velkým tématem byly emisní povolenky. Česko a Itálie chtějí na říjnový summit EU přijít se společnými návrhy na reformu systému ETS 1, který se týká průmyslu. Obchodování s povolenkami má být podle nich transparentnější a nesmí vést ke zdražování energií. Meloniová zdůraznila, že Evropa nebude konkurenceschopná, dokud jednotlivé oblasti nebudou mít stejné podmínky.
Shodu mají obě vlády i u víceletého rozpočtu EU. Chtějí zachovat peníze na společnou zemědělskou politiku a na podporu slabších regionů. Meloniová dodala, že rozpočet by měl pamatovat také na obranný průmysl. Ocenila i spolupráci v oblasti migrace, která podle ní už přinesla výsledky na evropské úrovni. Zároveň vyzvala, aby EU hrála silnější roli při řešení krizí ve svém okolí, od války na Ukrajině po Blízký východ.
Na roky 2027 a 2028 se chystá česko-italský kulturní rok se sérií společných akcí. Pro italskou stranu jsou podstatná i ekonomická témata: obě země mají silný zpracovatelský průmysl a vzájemné investice.
Pád Říma před Římankou
Giorgia Meloniová je Římanka. Nemyslíme tím politickou příslušnost ani vztah k antice, prostě se v Římě narodila a vyrostla. Když takový host přiletí do Prahy, nabízí se v projevu spousta věcí: Karel IV. a jeho italské cesty, pražští Vlaši, kteří nám stavěli barokní paláce, nebo aspoň pizza. Jedna věc se nenabízí. Pád Římské říše.
Andrej Babiš si ale ten motiv oblíbil už před lety. Evropskou unii s úpadkem Říma přirovnával v předvolební debatě v roce 2024, stejnou myšlenku zopakoval o rok později a letos ji z jeho rozhovoru ochotně převzala i ruská agentura TASS. Toto přirovnání si našlo cestu i na setkání s Meloniovou, a to ve chvíli, kdy se premiér zároveň chlubil skvělými vztahy s Donaldem Trumpem. Poučovat italskou premiérku o pádu Římské říše a dorazit to servilní ódou na Trumpa, to je diplomatický ekvivalent toho, kdybyste jí před kamerami slavnostně přelomili špagety napůl a zalili je kečupem z plastové lahve.
Ta druhá část je možná ještě pikantnější než antika. Meloniová byla dlouho považovaná za Trumpovu nejbližší spojenkyni v Evropě. Americký prezident ji veřejně chválil jako skutečnou lídryni i jako krásnou ženu. Letos v létě se ale jejich vztah ošklivě pokazil. Trump ji před summitem NATO v Ankaře opakovaně kritizoval a Meloniová se mezitím postavila na stranu papeže v jeho sporu s Bílým domem. Babiš se naproti tomu hrdě hlásí k tomu, že je „trumpovec“. Chlubit se před ní přátelstvím s Trumpem je trochu jako na rande vyprávět, jak skvěle si rozumíte s jejím bývalým.
Obdiv, který není tak docela vzájemný
Že je český premiér z italské kolegyně nadšený, není žádné tajemství. Stačilo sledovat úterní tiskovou konferenci. Babiš opakoval, jak je návštěvou nadšen a poctěn, tolikrát, že by to vystačilo na tři státní návštěvy. Meloniová byla vřelá, ale v mezích diplomatického protokolu. Ocenila jeho pragmatismus a jasné postoje, což je v řeči summitů pochvala, ne vyznání. Pro Babiše je Meloniová zjevně vzor. Pro Meloniovou je Babiš jeden z dvaceti šesti kolegů u stolu v Bruselu, se kterým se jí zrovna hodí spolupracovat.
Bylo by nefér zredukovat celý večer na jedno nešťastné přirovnání. Akční plán, společný postup u povolenek a jednotná linie v rozpočtových jednáních jsou věci, na kterých malé zemi ve střední Evropě záleží víc než na tom, jak kdo vypadal u řečnického pultu. Itálie je třetí největší ekonomika unie a spojenec, kterého se vyplatí mít. Proto je škoda, že si z návštěvy většina lidí odnese hlavně antické přirovnání. Pro příště tedy nabízíme idiom zdarma: Všechny cesty vedou do Říma. Hodí se k akčnímu plánu, hostitelku neurazí a Trump v něm není.
Redakce Pestrého týdne