Městští ptáci reagovali na přibližující se ženy obezřetněji než na muže. Ukázala to studie, která porovnávala únikovou vzdálenost u ptáků v pěti evropských zemích včetně České republiky. Ve sledovaném souboru 37 druhů odlétali ptáci při přibližování ženy v průměru ze vzdálenosti 8,5 metru, zatímco u mužů to bylo 7,5 metru.
Výzkumníci sledovali takzvanou vzdálenost zahájení úniku, tedy vzdálenost mezi člověkem a ptákem v okamžiku, kdy zvíře odletí nebo se jinak pokusí uniknout. Jde o běžně používaný ukazatel toho, jak pták vyhodnocuje potenciální nebezpečí. Delší vzdálenost obvykle znamená, že zvíře reaguje na přibližujícího se člověka opatrněji.
Podle studie zveřejněné v časopise People and Nature pořídili vědci celkem 2701 pozorování 77 druhů v sedmi městech ve Francii, Německu, Polsku, Španělsku a České republice. Do hlavní statistické analýzy zařadili 2581 záznamů 37 druhů, u nichž bylo k dispozici nejméně deset měření. Mezi často sledované ptáky patřili například kos černý, holub hřivnáč, straka obecná, sýkora koňadra a vrabec domácí.
Pozorování probíhalo na jaře 2023, převážně během prvních čtyř hodin po východu slunce a za suchého a klidného počasí. V každém městě ptáky oslovovali dvojice pozorovatelů – jedna žena a jeden muž. Celkem se do sběru dat zapojily čtyři ženy a čtyři muži, všichni zkušení ornitologové. Výzkumníci se snažili omezit vliv dalších rozdílů: pozorovatelé v jednotlivých dvojicích měli podobnou výšku, nosili podobně barevné oblečení a střídali se v pořadí, v jakém k ptákům přicházeli.
Statistický model zohledňoval také počáteční vzdálenost, velikost hejna, pohlaví sledovaného ptáka, prostředí a množství stromů či keřů. Rozdíl mezi reakcí na ženy a muže zůstal statisticky průkazný ve všech pěti zemích. Výzkumníci zároveň zjistili, že samci ptáků byli v průměru tolerantnější k přibližujícímu se člověku než samice.
Studie ale nevysvětluje, proč ptáci rozdíl mezi ženami a muži zaznamenávají. Autoři vylučují některé zjevné možnosti, například výrazně odlišnou výšku nebo barvu oblečení. Připouštějí však, že ptáci mohou reagovat na jemnější vlastnosti, jako je způsob chůze, pohyb těla, účes nebo pach. Jde zatím pouze o možné hypotézy, nikoli o prokázané vysvětlení. Výsledky také neznamenají, že by všechny druhy ptáků obecně považovaly ženy za nebezpečnější než muže; studie se týkala konkrétních městských populací a podmínek pozorování.
Výsledek upozorňuje na faktor, který se v terénním výzkumu chování zvířat často přehlíží: na pohlaví člověka provádějícího pozorování. Pokud ptáci reagují odlišně podle toho, kdo se k nim přibližuje, může složení výzkumného týmu ovlivnit naměřené hodnoty. K objasnění mechanismu bude třeba dalších pokusů, které oddělí vliv vzhledu, pohybu, hlasu a pachových podnětů.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.