Pravidelné cvičení mindfulness, zapisování věcí, za které jsou lidé vděční, nebo trénink optimismu může během několika týdnů ovlivnit některé rizikové faktory srdečně-cévních onemocnění. Vyplývá to z přehledu dosavadních výzkumů, který zveřejnil tým z University of Illinois Urbana-Champaign v časopise Cardiology Clinics.
Autoři Rosalba Hernandezová, Soonhyung Kwon, Alyssa M. Velaová a Katharine S. Edwardsová analyzovali výsledky 18 randomizovaných studií. V nich se zkoumaly takzvané pozitivně psychologické intervence, tedy strukturované programy zaměřené na posilování psychické pohody, zvládání stresu a zdravějšího chování. Přehled doplnily také výsledky jednoramenných studií a metaanalýz.
Jednotlivé programy se výrazně lišily. Některé využívaly skupinová setkání, jiné telefonické konzultace, mobilní aplikace, textové zprávy nebo kombinaci osobní a internetové výuky. Často se skládaly z týdenních lekcí a domácího procvičování. Většina trvala šest až 12 týdnů a účastníci bývali lidé se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem, například s nekontrolovaným vysokým tlakem, srdečním selháním nebo jiným srdečním onemocněním.
Podle přehledu byly programy mindfulness trvající osm týdnů ve skupinách lidí s hypertenzí nebo po akutním koronárním syndromu spojeny s poklesem systolického krevního tlaku a se snížením některých zánětlivých ukazatelů, například vysoce citlivého C-reaktivního proteinu a fibrinogenu. Systolický tlak je vyšší hodnota při stahu srdce, tedy první číslo při měření tlaku.
Jedním z nejvýraznějších zjištění se stal dvanáctitýdenní digitální program založený na spiritualitě. Ve studii vedl k poklesu systolického tlaku měřeného běžnou manžetou o 7,6 milimetru rtuti. Takzvaný centrální systolický tlak, který odpovídá tlaku v aortě při výstupu ze srdce, se snížil o 4,1 milimetru rtuti. Jde však o výsledek konkrétního programu, nikoli o očekávaný účinek všech podobných intervencí.
Nejčastěji se zlepšení objevovalo tam, kde účastníci cvičili každý den a současně dostávali pravidelnou podporu. Osm týdnů trvající program přes WhatsApp například spojoval týdenní setkání s krátkými každodenními úkoly a vedl ke změnám v pohybové aktivitě, jídelníčku a užívání předepsaných léků. Jiný program využívající motivační rozhovory zvýšil u pacientů se srdečním onemocněním počet kroků v průměru o 1800 denně a zlepšil také dodržování léčby.
Výsledky ale neznamenají, že mindfulness může nahradit léky nebo standardní léčbu vysokého tlaku. Přehled upozorňuje, že studie používaly rozdílné metody, délku i intenzitu programů a dlouhodobé účinky zůstávají nejisté. Výzkumníci proto volají po přesnějším určení „dávky“ těchto intervencí, po zapojení rozmanitějších skupin obyvatel a po ověření, zda se přínosy udrží i po skončení pravidelné podpory.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.