Nejde jen o to, kolik energie člověk za den přijme, ale také o to, kdy ji sní. Výzkum takzvané chrononutrice, tedy oboru sledujícího vztah mezi výživou a biologickými rytmy, ukazuje, že metabolismus během dne mění svou aktivitu. Organismus bývá připravenější zpracovávat potravu ráno a během dne, zatímco večer se jeho schopnost reagovat na glukózu a inzulin zhoršuje.
Právě načasování jídel dlouhodobě zkoumá španělská vědkyně Marta Garauletová z Univerzity v Murcii. Jak uvedly Hospodářské noviny, k tématu ji před více než deseti lety přivedla zkušenost ze své kliniky zaměřené na hubnutí. Dvě studentky tehdy dostaly stejný dietní jídelníček, přesto se jejich výsledky lišily. Jedním z možných vysvětlení byl rozdílný čas, kdy během dne jedly hlavní jídlo.
Studie Garauletové a jejích spolupracovníků z roku 2013 sledovala 420 lidí s nadváhou nebo obezitou, kteří se účastnili dietního programu ve Španělsku. Účastníci, kteří jedli hlavní jídlo před 15. hodinou, zhubli více než lidé s pozdějším obědem. Rozdíl přetrval i po zohlednění celkového příjmu energie, fyzické aktivity, spánku a dalších faktorů. Výzkum ale ukázal souvislost, nikoli důkaz, že samotný čas oběda přímo způsobuje úbytek hmotnosti. ([pmc.ncbi.nlm.nih.gov](https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3756673/?utm_source=openai))
Novější data tento směr podporují, zároveň ale upozorňují na jeho limity. Analýza z roku 2024 spojila pozdější konzumaci největšího jídla dne s vyšším indexem tělesné hmotnosti a vyšším rizikem obezity. Výsledky byly statisticky významné i po započtení kvality jídelníčku, délky spánku a pohybu. Také přehled klinických studií uvádí, že pozdější hlavní jídlo může zhoršovat toleranci glukózy a snižovat energetický výdej po jídle. ([sciencedirect.com](https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2405457724000226?utm_source=openai))
Časově omezené stravování
Na těchto poznatcích staví takzvané časově omezené stravování. Člověk při něm jí pouze v určité části dne a mezi prvním a posledním jídlem nechává delší pauzu. Neznamená to automaticky omezení kalorií, v praxi však kratší jídelní okno často vede k menšímu počtu jídel a nižšímu příjmu energie.
Meta-analýza randomizovaných studií zveřejněná v roce 2024 zjistila, že časově omezené stravování může vést k poklesu hmotnosti a tukové hmoty. Pokud bylo jídelní okno posunuté do první části dne, byly výsledky v některých ukazatelích lepší než u pozdějšího režimu. Jiný přehled z roku 2025 uvádí, že časné stravování může zlepšovat citlivost na inzulin, přestože rozdíl v samotném úbytku hmotnosti nemusí být vždy výrazný. ([pubmed.ncbi.nlm.nih.gov](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38335858/?utm_source=openai))
Výzkumníci proto nepopisují univerzální hodinu, která by zaručila zhubnutí. Důležitější je pravidelnost, dostatek spánku, celková skladba jídelníčku a schopnost režim dlouhodobě dodržovat. Pozornost má smysl věnovat hlavně velkým pozdním večeřím a jídlu těsně před spaním. U lidí s cukrovkou, při užívání léků ovlivňujících hladinu glukózy nebo při dalších zdravotních potížích je vhodné změnu jídelního režimu konzultovat s lékařem.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.