Česká národní banka 5. listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Takzvaná dvoutýdenní repo sazba, která ovlivňuje úročení peněz mezi centrální bankou a komerčními bankami, je nyní nejvýše za poslední dva roky. Rozhodnutí přišlo navzdory dlouhodobé kritice premiéra Andreje Babiše, podle něhož vysoké úroky zdražují hypotéky a zhoršují dostupnost bydlení.
Babiš současně prosazuje, aby byla česká koruna společně se zbytkem koalice zakotvena přímo v ústavě. Politický důraz na domácí měnu se tak dostává do kontrastu s jeho výhradami k měnové politice centrální banky. O nastavení sazeb ale podle zákona rozhoduje bankovní rada ČNB, nikoli vláda. Nezávislost centrální banky má bránit tomu, aby politici podřizovali úrokové sazby krátkodobým zájmům vlády nebo voličů.
ČNB zvýšení odůvodnila snahou udržet inflaci v blízkosti svého dvouprocentního cíle. Podle listopadové prognózy centrální banky letos spotřebitelské ceny v průměru vzrostou o 2,1 procenta, v příštím roce ale banka očekává zrychlení inflace na 3,2 procenta. V listopadu počítá s meziroční inflací 2,7 procenta a v prosinci s 2,9 procenta.
Bankovní rada podle ČNB reagovala na přetrvávající inflační tlaky. Analytici zmiňovali zejména zdražování služeb, růst mezd rychlejší než produktivita práce, uvolněnou rozpočtovou politiku a svižný růst nových úvěrů. Podle předchozích údajů citovaných Hospodářskými novinami vzrostla průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně o 6,4 procenta. Vyšší úrokové sazby mají omezovat poptávku po úvěrech a tím tlumit tlak na růst cen.
Rozhodnutí se promítá do financování domácností, firem i státu. Bankám zdražuje část zdrojů, což se může postupně projevit ve spotřebitelských a podnikových úvěrech. U hypoték se účinek nepropisuje automaticky do všech smluv, protože záleží na době fixace a konkrétní nabídce bank. Vyšší sazby zároveň zvyšují výnosy spořicích produktů. Pro veřejné finance znamenají úroky důležitý náklad při vydávání a refinancování státních dluhopisů.
Rozhodnutí ovlivňuje i kurz koruny
Úrokové sazby působí také na kurz domácí měny. Vyšší výnos z korunových aktiv může podporovat zájem investorů o korunu, zatímco nejistota kolem hospodářské politiky může působit opačně. ČNB ve své prognóze očekává stabilní kurz kolem 24,3 koruny za euro v letech 2026 a 2027. Centrální banka zároveň uvedla, že bude při dalších rozhodnutích sledovat kurz koruny, fiskální politiku, vývoj na trhu práce, ceny energií a přenos nákladů do dalších cen.
Pro letošní rok ČNB snížila odhad růstu české ekonomiky na 1,7 procenta. V letech 2027 a 2028 očekává růst o 2,5 procenta. Bankovní rada tak musí při rozhodování vyvažovat dva protichůdné cíle: omezovat inflační tlaky, aniž by příliš přibrzdila ekonomiku. Právě proto je nezávislost ČNB podstatná. Pokud by banka musela při nastavení sazeb poslouchat politické pokyny, oslabila by důvěra v měnovou politiku a v korunu jako stabilní měnu.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.