V Ruskem okupovaném ukrajinském přístavu Mariupol pokračuje výstavba nových bytových domů na parcelách, kde před ruským obléháním stály obytné budovy. Byty jsou nabízeny především na ruském trhu s využitím zvýhodněných hypoték. Podle dubnové zprávy mariupolské městské rady, která po obsazení města působí mimo jeho území, tvoří lidé z Ruska zhruba 75 procent kupujících nových bytů ve městě.
Mariupol se stal jedním z nejvíce zničených ukrajinských měst po začátku rozsáhlé ruské invaze v únoru 2022. Zvláštní zpravodaj OSN pro právo na přiměřené bydlení ve zprávě zveřejněné letos uvedl, že do poloviny května 2022 z města uprchlo odhadem 400.000 obyvatel. Devadesát tři procent ze 477 vícepodlažních domů bylo v té době poškozeno nebo zničeno. Město následně přešlo pod ruskou kontrolu.
Investigativní skupina Bellingcat loni identifikovala ve městě 23 nových vícepodlažních rezidenčních projektů. Zahrnují přes 50 budov a nejméně 6000 bytů. Výstavba se podle její analýzy soustředí i na místa, kde původní domy utrpěly při obléhání těžké škody a byly později zdemolovány. Část dokončených bytů už má nové obyvatele.
Zvýhodněné úvěry a nedostupné náhrady
Nové projekty lákají kupující na hypotéky s dvouprocentní úrokovou sazbou, které jsou v Rusku poskytovány pro nemovitosti na okupovaných ukrajinských územích. Bellingcat například popsal rozsáhlý komplex Leningradská čtvrť na severovýchodě Mariupolu. Jeho nabídka počítá s úvěry na 30 let. Byty v obdobných projektech inzerují ruské realitní portály a reklamy je představují jako bydlení poblíž moře, parků, škol či zdravotnických zařízení.
Původní obyvatelé naproti tomu čelí složitým podmínkám při prokazování vlastnictví a získávání náhradního bydlení. Podle Bellingcatu si lidé, jejichž domy byly zničeny, stěžují, že jim úřady nenabídly návrat do nových budov na původních adresách. Někteří uvádějí, že kompenzace nepokrývá cenu bytů prodávaných v nově postavených domech. Investigace také upozornila, že mnozí lidé po obléhání zůstali bez vlastního bydlení nebo platí nájem.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, známý jako OHCHR, letos popsal postupy ruských okupačních správ při označování nemovitostí za takzvaně opuštěné. Vlastníci musejí ve stanovené lhůtě osobně doložit nárok na byt či dům a zapsat jej do ruského státního registru. OHCHR uvedl, že tento systém v praxi výrazně omezuje Ukrajince, kteří nemají ruský pas nebo se do okupovaného území nemohou bezpečně vrátit.
OHCHR zdokumentoval od února 2022 více než 38.000 oznámení o bytech a domech označených jako potenciálně opuštěné v okupovaných částech Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Více než 13.700 z těchto nemovitostí se nacházelo v Mariupolu. Úřad OSN současně zaznamenal nejméně 6156 případů, kdy byl majetek formálně zařazen mezi opuštěné; více než čtyři pětiny z nich připadaly právě na Mariupol.
Podle květnové reportáže Deutsche Welle měli vlastníci nemovitostí původně zapsaných podle ukrajinského práva čas do 1. července 2026 na jejich opětovnou registraci v ruském systému. Lidé, kteří z Mariupolu odešli během bojů nebo po nich, však při návratu mohou narazit na omezení vstupu i na bezpečnostní rizika. OHCHR uvedl, že konfiskace majetku vysídlených lidí může bránit jejich návratu a prohlubovat trvalé vysídlení.
Ruské úřady označují stavební program za obnovu válkou zničeného města. Ukrajinské orgány a lidskoprávní instituce však upozorňují, že prodej nového bydlení příchozím z Ruska probíhá souběžně s omezeným přístupem původních obyvatel k jejich domům a majetku. Mariupolská městská rada uvádí, že místní obyvatelé zůstávají mezi kupujícími nových bytů menšinou.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.