Výrazné omezení ultrazpracovaných potravin bylo v malé předběžné studii spojeno se zlepšením příznaků deprese. Účastníci během výzkumu snížili jejich spotřebu o více než 85 procent a podle hodnocení ve třech různých škálách se u nich deprese zlepšila středně až výrazně. Mírnější zlepšení vědci zaznamenali také u příznaků úzkosti.
Ultrazpracované potraviny jsou průmyslově vyráběné produkty, jejichž složení často zahrnuje například přidané cukry, emulgátory, zvýrazňovače chuti, barviva nebo konzervační látky. Patří mezi ně řada balených pochutin, sladkých nápojů, průmyslově vyráběných jídel a některé druhy rychlého občerstvení. Studie ale nezkoumala účinek jediné konkrétní potraviny, nýbrž změnu celkového jídelníčku.
Výzkumu se zúčastnilo pouze 20 lidí s depresí. Šlo o pilotní, tedy ranou studii, jejímž hlavním cílem bylo ověřit proveditelnost takového výzkumu a získat první údaje pro rozsáhlejší testování. Účastníci nejprve jedli obvyklým způsobem a následně přešli na jídelníček s výrazně menším podílem ultrazpracovaných potravin a větším zastoupením méně zpracovaných jídel.
Podle studie zveřejněné v časopise JAMA Psychiatry se změny nálady posuzovaly pomocí několika standardizovaných nástrojů pro hodnocení deprese a úzkosti. Výzkum však nebyl zaslepený: účastníci věděli, že mění stravu a jakým směrem se tato změna ubírá. To může výsledky ovlivnit například očekáváním, že zdravější jídelníček povede ke zlepšení psychického stavu.
Možná souvislost se střevem a zánětem
Výzkumníci předpokládají, že jedním z možných mechanismů může být takzvaná osa střevo–mozek. Jde o obousměrnou komunikaci mezi trávicím traktem, jeho mikroorganismy, imunitním systémem a nervovou soustavou. Strava s vysokým podílem ultrazpracovaných potravin by podle této hypotézy mohla nepříznivě ovlivňovat střevní prostředí a podporovat dlouhodobý zánět, který se může podílet také na změnách nálady.
Tato studie ale uvedený mechanismus přímo nepotvrdila. Neprokazuje ani to, že za zlepšením stavu bylo právě odstranění ultrazpracovaných potravin. Se změnou jídelníčku mohly souviset i jiné faktory, například pravidelnější stravování, vyšší příjem vlákniny, odlišné složení jídel nebo pocit větší kontroly nad každodenním režimem. Výsledky proto představují především podnět k dalšímu výzkumu, nikoli nový způsob léčby deprese.
Autoři chtějí v navazujících studiích ověřit zjištění na větším počtu lidí a s přesnějším srovnáním různých jídelníčků. Teprve tak bude možné lépe posoudit, zda změna kvality stravy sama o sobě přispívá ke zmírnění depresivních příznaků a jak dlouho by případný účinek trval.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.