Německo, Rakousko, Dánsko, Řecko a Nizozemsko postupují s plánem vytvořit takzvané návratové centrum mimo Evropskou unii. Zařízení by mělo sloužit lidem, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty a kteří čekají na návrat do země původu. První přesuny by se podle představ pěti vlád mohly uskutečnit v roce 2027.
Ministři vnitra a migrace těchto zemí se na společném modelu dohodli začátkem září v Kodani. Podle agentury Euronews nyní jednají s nečlenskými státy o umístění centra, přičemž hlavní pozornost věnují africkým zemím. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris následně uvedl, že jeho země už afrického partnera vybrala. Název státu ale Atény zatím nezveřejnily.
Projekt označovaný jako „return hub“, tedy návratové centrum, má být určen pro migranty, kteří nemohou být bezprostředně vráceni do své země původu. Podle návrhu by za osoby převedené do zařízení nadále odpovídaly státy Evropské unie, nikoli hostitelská africká země. To má podle německých a řeckých představitelů omezit právní rizika spojená s případným porušením lidských práv.
Kontrola OSN a právní otázky
Pětice států počítá s dohledem mezinárodních organizací, například Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a Mezinárodní organizace pro migraci. Jejich úkolem by mělo být sledovat podmínky v centru a posuzovat, zda jeho fungování odpovídá mezinárodním standardům a právu. Podrobnosti o financování, kapacitě ani přesném právním režimu zařízení zatím zveřejněny nebyly.
Plán navazuje na dlouhodobou snahu některých evropských vlád přesunout část migrační politiky mimo území EU. Podobný postup už zvolila Itálie, která uzavřela dohodu s Albánií o centrech pro migranty zachycené na moři. Systém se potýkal s právními spory a jeho praktické fungování bylo opakovaně zpochybňováno. Soudní dvůr Evropské unie letos podle Deutsche Welle uvedl, že unijní právo samo o sobě členským státům zřizování takových zařízení mimo jejich území nezakazuje.
Rozhodující však budou konkrétní podmínky dohod s hostitelskými zeměmi a záruky pro osoby, které v centrech skončí. Kritici návratových center upozorňují na riziko dlouhodobého zadržování, omezeného přístupu k právní pomoci a obtížné soudní kontroly. Pět zúčastněných států chce podle dosavadního harmonogramu uzavřít potřebné dohody během roku 2026, aby zařízení mohla začít fungovat v následujícím roce.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.