Evropská unie hledá způsob, jak omezit používání takzvaných věčných chemikálií PFAS, aniž by tím zkomplikovala rozvoj čisté energetiky. Do této skupiny patří tisíce syntetických látek, které se používají mimo jiné pro odolnost vůči vodě, olejům a vysokým teplotám. Protože se v přírodě rozkládají jen velmi pomalu, mohou se hromadit v životním prostředí i v lidském organismu.
Otázkou je, zda by některé použití PFAS v obnovitelných zdrojích, bateriích, tepelných čerpadlech nebo dalších technologiích mělo být dočasně vyňato z připravovaných zákazů. Téma popisuje německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Podle zastánců výjimek by rychlé omezení bez dostupných náhrad mohlo narušit dodavatelské řetězce a zpomalit investice do zařízení, která mají snižovat emise skleníkových plynů.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) v březnu 2026 podpořila omezení PFAS s cílenými výjimkami. Agentura zároveň uvedla, že její vědecké posouzení má být dokončeno v průběhu roku. Evropská komise poté připraví návrh omezení, jehož cílem je snížit emise PFAS a současně zohlednit použití, pro něž zatím nejsou bezpečnější a technicky proveditelné alternativy.
Regulace se v Evropské unii zpřísňuje už nyní. Od 10. října 2026 začne platit omezení některých látek PFHxA v oděvech, obuvi, kosmetice, směsích pro spotřebitele a papíru či kartonu určeném pro styk s potravinami. Další lhůty se týkají například některých hasicích pěn. Pravidla se zaměřují na konkrétní skupiny výrobků a neznamenají automatický zákaz všech PFAS ve všech použitích.
Průmyslové podniky upozorňují, že fluorované látky mohou být součástí membrán, těsnění, kabelů, elektroniky nebo výrobních procesů používaných v energetice. Evropská legislativa přitom řadí řadu těchto zařízení mezi takzvané čisté či nulově emisní technologie. Spojené státy ve své zprávě o obchodních překážkách pro rok 2026 uvedly, že evropský návrh může dopadnout také na některé výrobky z oblasti obnovitelné energetiky, tepelných čerpadel a polovodičů.
Environmentální organizace však odmítají obecné a časově neomezené výjimky. Argumentují tím, že označení výrobku za „zelený“ samo o sobě neřeší zdravotní a ekologické dopady jeho výroby ani následného odpadu. Podle tohoto přístupu by případné výjimky měly být úzce vymezené, pravidelně přezkoumávané a podmíněné snahou vyvinout náhradní materiály.
Debata se tak soustředí na otázku, zda lze přechod k nízkoemisní energetice spojit s postupným odklonem od PFAS. Evropská komise uvádí, že chce chránit zdraví a životní prostředí, ale zároveň potřebuje zachovat prostor pro inovace a dát průmyslu jasná pravidla. Konečná podoba evropského omezení bude záviset na výsledcích odborného posouzení a na tom, pro která použití úřady uznají existenci skutečně nezbytné potřeby.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.