Jídlo po večeři nebo v době kolem usínání souvisí s vyšším rizikem některých onemocnění jater. Vyplývá to z analýzy údajů od 199 155 lidí, kterou vedli vědci z Oregon Health & Science University. Účastníci, kteří uváděli pozdní večerní jídlo, měli podle studie o 28 procent vyšší riziko cirhózy a o 36 procent vyšší riziko metabolicky podmíněného ztukovatění jater, zkráceně MASLD.
Studie vyšla 9. října 2026 v časopise Clinical Gastroenterology and Hepatology. Robert M. Wilechansky a jeho kolegové spojili data ze tří dlouhodobých amerických výzkumů: Nurses’ Health Study, Nurses’ Health Study II a Health Professionals Follow-Up Study. Z analýzy vyřadili lidi, kteří na začátku sledování již měli známé onemocnění jater, a následně porovnávali jejich stravovací návyky s výskytem nově zaznamenaných případů.
Za pozdní jídlo výzkumníci považovali konzumaci po večeři nebo po obvyklém čase uléhání. Během mediánu sledování dlouhého 16 let zaznamenali 4492 případů MASLD a 315 případů cirhózy. MASLD je onemocnění, při němž se v játrech hromadí nadbytečný tuk v souvislosti s metabolickými poruchami. U části pacientů může postupovat k zánětu, poškození jaterní tkáně a cirhóze, tedy rozsáhlému zjizvení orgánu.
Souvislost přetrvala i po zohlednění řady dalších faktorů. Při dodatečné analýze, která brala v úvahu také práci na noční směny, byla vazba mezi pozdním jídlem a cirhózou ještě výraznější. Výsledky zároveň zůstaly podobné při analýze, v níž vědci zohlednili čtyřletý odstup mezi hodnocením stravovacích návyků a vznikem onemocnění. To podle autorů snižuje, ale neodstraňuje možnost, že lidé začali jíst později v důsledku dosud nepoznaných zdravotních potíží.
Výsledek neprokazuje příčinu
Autoři zdůrazňují, že šlo o observační studii. Takový výzkum dokáže odhalit statistickou souvislost, nikoli prokázat, že pozdní jídlo samo o sobě onemocnění způsobuje. Údaje o době konzumace navíc pocházely z vlastních výpovědí účastníků a popisovaly poměrně široké kategorie. Pozdní jídlo může souviset také s celkovým množstvím energie, kvalitou jídelníčku, spánkem, fyzickou aktivitou, alkoholem, směnným provozem nebo dalšími okolnostmi.
Jedním z možných vysvětlení je působení cirkadiánních rytmů, tedy přibližně čtyřiadvacetihodinových biologických cyklů, které řídí mimo jiné spánek a metabolismus. Játra se na tyto rytmy výrazně spoléhají a jídlo v době, kdy se organismus připravuje na spánek, může podle předchozích experimentálních poznatků měnit zpracování živin. Zda by posunutí posledního jídla do dřívější části dne skutečně zlepšilo zdraví jater, však musí ověřit kontrolované klinické studie. Výzkumníci z OHSU proto připravují studii, v níž chtějí načasování jídel sledovat přímo a posoudit jeho vliv u lidí s již přítomným ztukovatěním jater.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.