Severní Korea využívá prohlubující se spolupráci s Ruskem k financování zbrojní výroby, vojenských projektů a části rozsáhlých stavebních plánů. Pchjongjang dodává Moskvě munici, rakety a podle dostupných informací také vojáky pro válku proti Ukrajině. Na oplátku získává peníze, pohonné hmoty, potraviny a pravděpodobně také vojenské technologie a zkušenosti.
Podle analýz amerického projektu 38 North se severokorejská ekonomika v roce 2025 dále zotavovala. Růst zaznamenal těžký a chemický průmysl i stavebnictví. Jedním z faktorů byl návrat obchodu po pandemii, významnou roli však zřejmě sehrál také nárůst vývozu zbraní do Ruska. Jihokorejský Institut pro strategii národní bezpečnosti odhadl, že příjmy Pchjongjangu z prodeje zbraní Moskvě za poslední tři roky přesáhly deset miliard dolarů. Jde o odhad, jehož přesnost nelze nezávisle ověřit.
Severní Korea podle západních a jihokorejských zpravodajských služeb dodala Rusku miliony dělostřeleckých granátů a více než sto balistických raket. Do bojů se zapojily také severokorejské jednotky. Jejich počet se podle jednotlivých odhadů liší, v roce 2025 ale jihokorejské úřady hovořily o pokračujícím vysílání vojáků do Ruska. Část severokorejského personálu měla být určena také pro stavební a podpůrné práce.
Výdaje na armádu i regionální rozvoj
Kim Čong-un současně urychluje modernizaci armádního průmyslu. Od srpna 2023 do poloviny roku 2025 navštívil podle 38 North nejméně 21 zbrojních a vojenských továren, zatímco v předchozím období absolvoval jedinou podobnou návštěvu. Pchjongjang zřejmě využívá válku na Ukrajině také k testování svých zbraní a k získávání poznatků o moderním způsobu vedení bojů.
Část zdrojů má směřovat do programu označovaného jako politika 20×10. Jeho cílem je během deseti let vybudovat továrny v okresech po celé zemi, zlepšit místní výrobu a omezit rozdíly mezi hlavním městem a venkovem. Režim zároveň pokračuje ve výstavbě bytů, nemocnic a dalších veřejných zařízení. Projekty jsou politicky důležité, protože mají obyvatelstvu ukázat hmatatelné výsledky vlády, i když jejich kvalita a rozsah se v jednotlivých regionech liší.
Prohlubování vztahů s Moskvou doprovází také budování dopravního spojení. Rusko a Severní Korea začaly připravovat první silniční most přes společnou hranici, který má doplnit železniční most a letecké spojení. Stavba má usnadnit obchod i pohyb lidí. Rusko zároveň rozšiřuje přímé letecké spojení s Pchjongjangem a podporuje turistické a vzdělávací kontakty. Podle agentury Deutsche Welle se tak válečná spolupráce mění v širší hospodářské a strategické partnerství.
Ekonomický přínos spojenectví ale není možné přesně vyčíslit. Severní Korea nezveřejňuje spolehlivé statistiky a část ruské podpory může mít podobu dodávek zboží, ropy nebo technologií, nikoli přímých finančních plateb. Některé analýzy proto upozorňují, že dopad ruských příjmů se zatím výrazně neprojevil ve veřejně dostupných rozpočtových údajích ani na kurzu severokorejské měny. Jisté je především to, že Pchjongjang díky válce získal nové odbytiště pro svůj vojenský průmysl a Moskva mu poskytla politickou i hospodářskou oporu navzdory mezinárodním sankcím.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.