První odhady po nedělních parlamentních volbách ve Švédsku ukazují na těsný náskok středolevé opozice před vládním blokem premiéra Ulfa Kristerssona. Podle švédské veřejnoprávní televize SVT by čtyřstranické uskupení vedené sociálními demokraty bývalé premiérky Magdaleny Anderssonové mohlo získat parlamentní většinu. Výsledky ale zatím nejsou konečné a o složení příští vlády mohou rozhodnout povolební vyjednávání.
Odhady citované agenturou Associated Press uvádějí, že Anderssonové blok by mohl mít dostatek mandátů k návratu k moci po čtyřech letech v opozici. První předběžné výsledky měly volební úřady zveřejnit večer 13. září. Ve Švédsku se volilo do 349členného parlamentu, který následně rozhoduje o jmenování premiéra.
Kristersson vede zemi od roku 2022 v čele třístranické středopravé vlády. Jeho kabinet se při schvalování zákonů a rozpočtu opírá o podporu Švédských demokratů, protiimigrační strany s kořeny na krajní pravici. Pokud by pravicový blok volby znovu vyhrál, strana Jimmieho Åkessona by podle dřívějšího Kristerssonova oznámení mohla poprvé získat ministerská křesla.
Pro povolební uspořádání je klíčové rozložení sil mezi dvěma hlavními bloky. Na pravici stojí Umírněná strana, Křesťanští demokraté, Liberálové a Švédští demokraté. Středolevý blok tvoří sociální demokraté, Strana středu, Zelení a Levicová strana. Jednotlivé strany potřebují pro vstup do parlamentu získat nejméně čtyři procenta hlasů.
Rozhodnou koaliční jednání
Anderssonová byla premiérkou od listopadu 2021 do října 2022. Sociální demokraté v posledních volbách získali nejvíce hlasů, pravicové strany však společně sestavily vládu a premiérem se stal Kristersson. Nynější odhady proto neukazují pouze na souboj dvou nejsilnějších stran, ale především na otázku, který blok bude schopen vytvořit většinu v parlamentu.
Podle agentury AP se předvolební kampaň soustředila více na budoucí vládní sestavu než na jednotlivá témata. Mezi důležité otázky patřila bezpečnost, migrace, zdravotnictví a životní náklady. Švédsko se zároveň po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo opustit dlouholetou politiku vojenské neangažovanosti a v roce 2024 vstoupilo do NATO. Na podpoře Ukrajiny a odmítání ruské agrese panuje mezi hlavními stranami široká shoda.
Pokud se odhady potvrdí, Anderssonová dostane první příležitost pokusit se sestavit vládu. Ani případná většina středolevého bloku však automaticky neznamená vznik jednobarevného kabinetu. Nová vláda bude záviset na dohodě mezi několika stranami a na tom, zda se jejich představitelé shodnou na společném programu. Konečné výsledky mohou také změnit poměr mandátů mezi oběma bloky.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.