Američané se před volbami do Kongresu připravují nejen na běžné politické střety, ale také na možnost zásahů do volební administrativy a následného zpochybňování výsledků. Prezident Donald Trump podle odborníků může využívat federální úřady, veřejná prohlášení i právní spory k tomu, aby zvýšil tlak na volební představitele. Řekl to americký expert na právní stát a demokracii Eric Manton v podcastu Hospodářských novin.
Řádné volby do Sněmovny reprezentantů a části Senátu se konají v úterý 3. listopadu 2026. O jejich organizaci se ve Spojených státech starají především jednotlivé státy a místní úřady. Federální vláda nemá obecnou pravomoc určovat, jakým způsobem státy povedou hlasování, jaké použijí volební technologie nebo jak budou ověřovat a sčítat hlasy. Prezident však může prostřednictvím ministerstev a dalších institucí vytvářet politický a právní tlak.
Spory o seznamy voličů i dohled u uren
Trumpova administrativa požadovala po státech přístup k citlivým údajům o registrovaných voličích a prosazovala přísnější postupy při ověřování jejich způsobilosti. Podle agentury AP soudy nejméně v patnácti případech odmítly požadavek federální vlády na přístup k těmto datům. Federální soudce zároveň 30. října zablokoval postup ministerstva spravedlnosti, který mohl vést k hrozbám trestního stíhání úředníků za započítání hlasů registrovaných voličů označených administrativou za nezpůsobilé.
Další možností je posílení federálního dohledu ve volebních místnostech. Ministerstvo spravedlnosti podle amerických médií plánuje vyslat své pozorovatele do všech států, především do oblastí s vysokým počtem obyvatel, minulými problémy nebo těsnými souboji. Úřad tvrdí, že jde o dlouhodobou součást dohledu nad dodržováním volebního práva. Kritici se obávají, že neobvyklé složení některých týmů může působit zastrašujícím dojmem a zvyšovat napětí mezi federálními a místními úřady.
Trump může také zpochybňovat výsledky prostřednictvím veřejných vystoupení a právních podání. Ve Spojených státech nejsou výsledky oficiální už během volební noci. Po uzavření volebních místností následuje kontrola, případné přepočty, audity a certifikace na úrovni jednotlivých států. Teprve poté jsou výsledky formálně potvrzeny. Kandidáti mohou žádat o přepočet nebo napadnout konkrétní postup u soudu, nemohou však sami jednostranně zrušit hlasování nebo změnit certifikované výsledky.
Rizikem je i kybernetický tlak
Federální úřady současně upozorňují na hrozby namířené proti volebním a stranickým organizacím. FBI a Agentura pro kybernetickou bezpečnost a bezpečnost infrastruktury varovaly před phishingem a takzvaným smishingem, tedy podvodnými zprávami, jejichž cílem je získat přihlašovací údaje a citlivá data. Útoky mohou narušit práci úřadů nebo šířit nepravdivé informace, aniž by přímo změnily odevzdané hlasy. Podle volebních odborníků je většina hlasů zároveň kryta papírovou stopou, která umožňuje následné ověřování.
Na možné komplikace se připravují volební úředníci, právní týmy i občanské organizace. Demokraté a další skupiny plánují rozsáhlejší nasazení pozorovatelů v těsných obvodech a připravují žaloby pro případ federálního nátlaku. Podle americké Federální volební komise budou výsledky a informace o hlasování zveřejňovány v rámci standardního procesu, jehož součástí je i následná certifikace. Spor o výsledky tak může proces prodloužit a zvýšit nejistotu kolem toho, která strana získá kontrolu nad Kongresem.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.