Americký prezident Donald Trump v úterý na sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Současně uvedl, že Spojené státy s Íránem v současnosti neplánují žádná jednání. Trump podle agentury AP tvrdí, že Spojené státy mají nad průlivem kontrolu a chtějí zajistit jeho otevření pro obchodní plavbu.
Íránský představitel Kazem Gharibabadi na Trumpův příspěvek reagoval odmítavě. Teherán podle něj trvá na tom, že průliv zůstane uzavřený, dokud Spojené státy nesplní íránské podmínky. Hormuzský průliv leží mezi Íránem a Ománem a jeho status se řídí mezinárodními pravidly pro námořní dopravu. Trumpovo označení na mapě proto samo o sobě nemění právní postavení vodní cesty.
Napětí v oblasti ve stejný den zvýšil další incident na moři. Britské středisko UK Maritime Trade Operations uvedlo, že projektil zasáhl loď při plavbě z Hormuzského průlivu poblíž Ománu. Poškodil její strojovnu a způsobil zranění nebo jinou újmu jednomu členu posádky. Středisko nezveřejnilo jméno plavidla ani informace o jeho nákladu. Podle dosavadních údajů incident nezpůsobil znečištění moře.
Útoky na obchodní plavidla výrazně omezily provoz na trase, která patří k nejdůležitějším dopravním uzlům světové energetiky. Před vypuknutím války procházelo průlivem přibližně 20 procent světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu, uvedly dříve Hospodářské noviny. Průliv je přitom široký jen několik desítek kilometrů a pro vývozce z Perského zálivu představuje nejkratší námořní cestu k odběratelům v Asii a Evropě.
Podle datového projektu Světové obchodní organizace a společnosti AXSMarine se po červnovém memorandu mezi Spojenými státy a Íránem doprava přes průliv začala opatrně obnovovat. Obnovení však nebylo rovnoměrné: přeprava zemědělských komodit vykazovala první známky zlepšení, zatímco pohyb ropy se obnovoval jen omezeně a přeprava LNG a hnojiv zůstávala z velké části zastavená. Nový útok může podle těchto okolností dál komplikovat rozhodování rejdařů, pojišťoven i obchodníků.
Americké a íránské postoje se tak nadále rozcházejí. Washington deklaruje snahu zajistit bezpečný průjezd a prosadit vlastní kontrolu nad strategickou vodní cestou, zatímco Teherán spojuje obnovení provozu s politickými podmínkami. Agentura AP uvedla, že není jasné, zda byl při posledním incidentu někdo usmrcen, ani kdo projektil vystřelil. Pro firmy přepravující ropu, plyn a další zboží zůstává klíčovým rizikem především nejistota, zda bude možné průliv využívat bez vojenského doprovodu a za přijatelných nákladů.
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.