V turecké Antalyi v pondělí začala klimatická konference COP31, na níž se zástupci téměř 200 zemí pokusí posunout globální odklon od fosilních paliv. Hostitelská země chce jednání spojit s tématem energetické transformace a zdůrazňuje rozvoj obnovitelných zdrojů, elektrifikace a čistých technologií. Současně ale Turecko patří k evropským zemím s nejvyšší závislostí na uhlí.
Konference potrvá od 9. do 20. listopadu 2026 v areálu Antalya Expo Center. Podle sekretariátu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu bude hlavní část summitu světových lídrů 11. a 12. listopadu. Prezidentem COP31 byl nominován turecký ministr životního prostředí, urbanizace a změny klimatu Murat Kurum, zatímco vedení vyjednávání převzal australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen.
Turecká vláda chce na summitu prosazovat zejména rychlejší zavádění čisté energie a širší elektrifikaci hospodářství. Země si stanovila cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2053. Podle analýzy Climate Action Tracker ale její současná politika neobsahuje jasný plán postupného ukončení spalování uhlí ani harmonogram odchodu od zemního plynu. Organizace upozorňuje také na to, že růst obnovitelných zdrojů sám o sobě nemusí stačit, pokud nebude doprovázen omezením fosilních paliv.
Uhlí v roce 2025 zajišťovalo podle tureckého ministerstva energetiky 34,1 procenta výroby elektřiny. Z celkové produkce připadalo 12,5 procenta na domácí uhlí, především lignit, a zbytek na dovážené uhlí. Ministerstvo uvádí, že v zemi bylo v červnu 2026 celkem 68 uhelných elektráren. Uhlí zároveň tvořilo v roce 2024 více než třetinu turecké výroby elektřiny, uvádí Mezinárodní agentura pro energii.
Agentura ve svém hodnocení Turecka zveřejněném v roce 2026 uvedla, že země v roce 2025 spotřebovala přibližně 120 milionů tun uhlí a stala se jeho největším spotřebitelem v Evropě. Fosilní paliva podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pokrývala v témže roce téměř 81 procent celkové energetické nabídky. Turecko sice výrazně rozšiřuje solární a větrnou energetiku, zároveň ale plánuje další využití zemního plynu a spoléhá na domácí zásoby uhlí.
Rozpor mezi klimatickými ambicemi a energetickou praxí popisuje také Deutsche Welle, podle níž se Turecko snaží před summitem představit jako zastánce globálního přechodu k čisté energii, přestože jeho vlastní elektrárenský sektor zůstává na fosilních palivech závislý. Vláda tvrdí, že postupná změna musí zohlednit energetickou bezpečnost, cenu elektřiny a potřeby průmyslu. Kritici naopak požadují konkrétní termíny pro uzavírání uhelných elektráren a důslednější podporu obnovitelných zdrojů.
Pro Turecko představuje COP31 také příležitost získat investice do sítí, akumulace energie a čisté výroby. Mezinárodní agentura pro energii ale varuje, že pokračující závislost na uhlí zvyšuje budoucí náklady, emise i riziko problémů v okamžiku, kdy se zpřísní klimatická pravidla nebo zavede cena za uhlík. Výsledek summitu tak bude záviset nejen na nových mezinárodních závazcích, ale i na tom, zda hostitelská země předloží přesvědčivější plán vlastní energetické transformace.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.