Vysoká konzumace alkoholu byla v rozsáhlé britské kohortě spojena s vyšším rizikem úmrtí ze všech sledovaných příčin. U lidí s nízkou až střední spotřebou se statistické souvislosti lišily podle převládajícího druhu nápoje: konzumace vína souvisela s nižší úmrtností, zatímco pivo, cider a lihoviny s vyšší. Vyplývá to z analýzy představené na výročním zasedání American College of Cardiology a zveřejněné jako konferenční abstrakt v supplementu časopisu JACC.
Autoři vedení Ziyue Li ze Second Xiangya Hospital of Central South University analyzovali údaje 340 924 dospělých zapojených do projektu UK Biobank. Účastníci vyplnili při vstupu do projektu dotazník týkající se jídelníčku a konzumace alkoholu. Výzkumníci pak propojili tyto informace se záznamy o úmrtích v období 2006 až 2022. Průměrná doba sledování činila 13,4 roku; během ní zemřelo 22 381 lidí, z toho 4 288 na kardiovaskulární onemocnění a 11 063 na nádorová onemocnění.
Kardiovaskulární onemocnění zahrnují poruchy srdce a cév, například ischemickou chorobu srdeční nebo cévní mozkovou příhodu. Výzkumníci porovnávali riziko úmrtí mezi skupinami podle množství vypitého čistého alkoholu a podle toho, zda lidé uváděli zejména víno, pivo či cider, nebo lihoviny. Za referenční skupinu označili osoby, které vypily nejvýše 20 gramů čistého alkoholu týdně, tedy nepily vůbec nebo pily jen příležitostně.
Za vysokou spotřebu považoval tým více než 40 gramů čistého alkoholu denně u mužů a více než 20 gramů denně u žen. Ve srovnání s referenční skupinou byla tato úroveň spojena s o 24 procent vyšším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny, o 36 procent vyšším rizikem úmrtí na nádorové onemocnění a o 14 procent vyšším rizikem kardiovaskulárního úmrtí. I střední celková spotřeba alkoholu souvisela s vyšší nádorovou úmrtností, a to o 11 procent.
U vína se při nízké a střední spotřebě objevila nižší celková i příčinně specifická úmrtnost, s poměry rizik mezi 0,79 a 0,92. Nejvýrazněji se rozdíl projevil u kardiovaskulárních úmrtí: střední konzumenti vína měli o 21 procent nižší statisticky vyjádřené riziko než lidé, kteří nepili nebo pili pouze příležitostně. Naproti tomu nízká až střední konzumace piva, cideru a lihovin byla spojena s vyšší celkovou i příčinně specifickou úmrtností; poměry rizik se pohybovaly od 1,07 do 1,83. U těchto nápojů bylo kardiovaskulární riziko vyšší i při nízké spotřebě.
Výsledek však neznamená, že by pití vína samo o sobě snižovalo riziko nemoci nebo prodlužovalo život. Jde o observační studii, která zachycuje souvislosti v běžné populaci, nikoli účinek nápoje v kontrolovaném pokusu. Autoři statisticky zohlednili demografické, sociálně-ekonomické, životní a kardiometabolické faktory i rodinnou anamnézu diabetu, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění. Přesto mohou zůstat rozdíly, které model nedokáže plně zachytit. Konzumace alkoholu navíc vycházela z údajů uváděných samotnými účastníky při vstupu do studie a nemusela odpovídat jejich návykům v dalších letech.
Výzkumníci jako možná vysvětlení rozdílů uvádějí jak složení nápojů, tak okolnosti konzumace. Víno bývá častěji součástí jídla a jeho konzumenti mohou mít v průměru odlišný jídelníček či jiné zdravotně významné návyky než lidé, kteří častěji pijí pivo, cider nebo lihoviny. Červené víno obsahuje polyfenoly, tedy rostlinné látky s antioxidačními vlastnostmi, samotná tato skutečnost ale nedokládá zdravotní přínos pití alkoholu. U vysoké spotřeby vína studie navíc zaznamenala vyšší úmrtnost na nádorová onemocnění.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.