Amatérský archeolog Oliver Riedl objevil při povoleném hledání s detektorem kovů u Wesselingu v západním Německu rozsáhlý poklad římských mincí. Když přístroj začal opakovaně signalizovat nález, přivolal úřady. Odborníci následně z místa vyzvedli celkem 934 stříbrných denárů, uvedl podle agentury Associated Press Úřad pro památkovou péči v Porýní, který spadá pod Landschaftsverband Rheinland (LVR).
Jde o největší mincovní poklad nalezený v Německu z období vlády římského císaře Hadriana, který říši vládl v letech 117 až 138. Podle německých odborníků byly mince pravděpodobně ukryty ve druhé čtvrtině 2. století. Celý soubor váží přibližně 3,1 kilogramu.
Riedl podle AP uvedl, že při prvním nálezu několika mincí pochopil, že se pod zemí nachází něco většího. Rozhodl se proto nepokračovat v samostatném vyzvedávání a obrátil se na úřady. Díky tomu mohli archeologové poklad podle LVR z místa vyjmout v úplnosti a zaznamenat jeho nálezové okolnosti.
Poklad měl být zřejmě ukrytý záměrně
Archeologové se domnívají, že mince někdo úmyslně ukryl, pravděpodobně jako úspory. „Banky tehdy neexistovaly,“ uvedl zemský archeolog Erich Classen, který vede příslušný úřad. Přesný důvod, proč se majitel k penězům už nevrátil, ale znám není. Podle Classena mohl zemřít dříve, než stačil místo úkrytu někomu předat.
Hodnotu pokladu v době jeho uložení nelze přesně určit. Určité srovnání poskytuje výdělek římských legionářů. Běžný voják podle výzkumnice Rahel Otte vydělával přibližně 300 denárů ročně, zhruba polovina této částky mu však připadala na stravu a výstroj. K nashromáždění celého nalezeného souboru by tak legionář při odkládání veškerého disponibilního příjmu potřeboval asi šest let. Není ale jasné, zda peníze patřily vojákovi, obchodníkovi nebo jinému obyvateli římské provincie.
Oblast kolem dnešního Kolína nad Rýnem byla pod římskou kontrolou přibližně od roku 39 před naším letopočtem do roku 459. Římané zde vybudovali vojenské zázemí na ochranu hranice podél Rýna. Z něj se později rozvinulo město Colonia Agrippina, dnešní Köln. Wesseling leží jižně od Kolína a v římské době se nacházel v jeho širším zázemí.
Poklad byl 22. září 2026 poprvé představen veřejnosti v LVR-LandesMuseum v Bonnu. Odborníci nyní mohou mince dále čistit, katalogizovat a porovnávat s dalšími nálezy. Podle archeologického úřadu patří nález z Wesselingu k nejrozsáhlejším římským mincovním pokladům z 2. století, jaké byly v Německu objeveny.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.