Uzbekistán chce prohloubit spolupráci mezi pěti státy střední Asie a prosazuje účinnější fungování Organizace spojených národů. Na 81. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to podle agentury Euronews uvedla Saida Mirziyoyeva, vedoucí administrativy uzbeckého prezidenta. Ve svém projevu spojila zahraniční politiku Taškentu s otevřeností, dobrými sousedskými vztahy a dialogem.
Mirziyoyeva uvedla, že žádná země nedokáže globální problémy řešit sama. OSN by podle ní měla být schopná nejen přijímat rozhodnutí, ale také je uskutečňovat. Uzbekistán podpořil rozšíření Rady bezpečnosti OSN a zopakoval svou kandidaturu na nestálé místo v radě pro období 2035 až 2036. Taškent má zároveň v letech 2027 až 2029 předsedat Hnutí nezúčastněných zemí, které považuje za další prostor pro mezinárodní dialog.
Spolupráce v regionu a otázka Afghánistánu
Hlavní část projevu se věnovala změnám ve vztazích mezi Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem. Tyto země v minulosti řešily spory o hranice a vodní zdroje, podle Mirziyoyeva se ale atmosféra v regionu výrazně změnila a vlády spolupracují těsněji. Uzbekistán dlouhodobě prosazuje, aby se střední Asie stala stabilnějším a hospodářsky propojenějším regionem.
V souvislosti s Afghánistánem Mirziyoyeva varovala před přístupem, který by zemi vnímal pouze jako bezpečnostní hrozbu. Takový pohled podle ní nemůže vyřešit její problémy a afghánské obyvatelstvo by nemělo zůstat bez podpory mezinárodního společenství. Bezpečnostní situace v Afghánistánu byla jedním z témat prvního summitu Evropské unie a států střední Asie, který se v dubnu 2025 konal v uzbeckém Samarkandu.
Reformy, umělá inteligence a Aralské jezero
Uzbecká představitelka v projevu představila také výsledky domácích reforem za poslední desetiletí. Podle údajů, které uvedla, vzrostl objem ekonomiky z 50 miliard dolarů na 147 miliard dolarů a zahraniční investice přesáhly 150 miliard dolarů. Míra chudoby podle ní klesla na čtyři procenta a téměř deset milionů lidí se z chudoby vymanilo. Zmínila také rozšíření přístupu k předškolnímu a vysokoškolskému vzdělávání a zlepšení některých zdravotních ukazatelů.
Mirziyoyeva se vyjádřila i k rozvoji umělé inteligence. Technologický pokrok by podle ní měl být spojen s ochranou lidských práv, bezpečností, rovnými příležitostmi a odpovědností. Technologie mají podle jejího projevu zlepšovat život lidí, nikoli vytvářet nové formy závislosti.
Environmentální část vystoupení se soustředila na Aralské jezero, jehož rozsáhlé vysychání patří k nejzávažnějším ekologickým problémům střední Asie. Uzbekistán chce podle Mirziyoyeva využívat úspornější technologie hospodaření s vodou a obnovovat poškozenou půdu. Země si také stanovila cíl zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů v energetice na 54 procent. V New Yorku se Mirziyoyeva setkala rovněž s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, s nímž jednala o spolupráci Uzbekistánu se světovou organizací.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.