V okupovaném ukrajinském Mariupolu vyrůstají nové bytové domy na místech, kde ruské síly během obléhání města v roce 2022 zničily obytné bloky. Byty v novostavbách jsou nabízeny k prodeji, mimo jiné s podporou zvýhodněných hypoték. Podle agentury Deutsche Welle je kupují především občané Ruské federace, zatímco řada původních obyvatel města zůstává bez řádného bydlení.
Výzkum investigativní platformy Bellingcat identifikoval v Mariupolu 23 nových rezidenčních komplexů s více než 50 budovami a nejméně 6000 byty. Satelitní snímky podle autorů ukazují, že některé z těchto projektů vznikají na parcelách, kde byly po ruském útoku zbourány poškozené obytné domy. První nové budovy jsou dokončené a jejich obyvatelé se už nastěhovali.
O původní vlastníky se přitom podle Deutsche Welle často nejedná. Obyvatelé několika domů na třídě Metallurgov, které byly zbourány a na jejichž místě vzniká projekt Leningradskij kvartal, ve videích adresovaných ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi uvedli, že jim bylo slíbeno kompenzační bydlení. Podle jejich svědectví ale v novém komplexu byty nedostali. Někteří údajně obdrželi nabídku bydlení na okraji města, jiní pouze pokoj na ubytovně. Tyto informace nebylo možné nezávisle oficiálně potvrdit.
Městská rada Mariupolu, která působí v exilu, v dubnu uvedla, že zhruba 75 procent bytů v nových domech kupují Rusové a 25 procent obyvatelé území okupovaných Ruskem. Nejčastěji mají přicházet z Moskvy a okolí, Povolží, Uralu, Sibiře, severozápadu Ruska a z jižních oblastí země. Jedním z hlavních lákadel je hypoteční úrok kolem dvou procent a možnost pořídit si bydlení v přímořském městě.
Podle stejného zdroje zůstává bez bytu přibližně 18 000 obyvatel Mariupolu. Bývalý poradce starosty města Petro Andriuščenko tento počet odhaduje až na 22 000 lidí. Pouze asi 4500 z nich má být zařazeno na čekací listinu pro kompenzační bydlení. Lidé, kteří o své domy přišli, proto často žijí u příbuzných, na chatách nebo v bytech po obyvatelích, kteří z okupovaného města odešli.
Problém zhoršuje ruský systém označování nemovitostí za „opuštěné“ či „bez vlastníka“. Bellingcat s odvoláním na Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva uvedl, že taková legislativa porušuje mezinárodní humanitární právo, protože omezuje právo vysídlených lidí vrátit se domů a chránit svůj majetek. Podle agentury AP bylo v Mariupolu jen v první polovině roku 2025 na seznam údajně opuštěných bytů zařazeno nejméně 12 191 nemovitostí.
Rozsah původního ničení města popsala organizace Human Rights Watch společně s ukrajinskou skupinou Truth Hounds a analytickým týmem SITU Research. Jejich zpráva z února 2024 uvádí, že v centru Mariupolu bylo poškozeno 93 procent ze 477 zkoumaných výškových obytných budov. Skupiny na základě analýzy hrobů odhadly, že v Mariupolu mezi březnem 2022 a únorem 2023 zemřelo v důsledku bojů nebo s nimi souvisejících příčin nejméně 8000 lidí. Rusko označuje výstavbu za obnovu města, avšak podle kritiků zároveň mění jeho vlastnickou a demografickou strukturu.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.