V laboratořích se připravují plodiny pro svět, v němž budou zemědělci častěji čelit vysokým teplotám, suchu a nepravidelným srážkám. Rostliny jsou při pokusech skenovány, vystavovány stresovým podmínkám a následně podrobně analyzovány. Cílem je zjistit, které vlastnosti jim umožňují přežít a dál poskytovat stabilní úrodu. Informuje o tom Deutsche Welle.
Výzkum vychází z předpokladu, že klimatická změna neohrožuje pouze jednotlivá pole, ale celé potravinové systémy. Vysoké teploty mohou narušit růst rostlin, kvetení i tvorbu semen. Sucho zase omezuje dostupnost vody a zvyšuje nároky na zavlažování. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se k tomu přidávají změny srážkových poměrů, častější extrémní projevy počasí, škůdci a choroby.
Vědci proto nesledují jen to, zda rostlina v náročných podmínkách přežije. Pomocí zobrazovacích metod a dalších měření porovnávají například rychlost růstu, stav listů, hospodaření s vodou nebo schopnost obnovit vývoj po období horka. Takzvané fenotypování umožňuje zkoumat velké množství rostlin a hledat mezi nimi jedince s žádoucími vlastnostmi. Ty lze následně využít v klasickém šlechtění i v moderních biotechnologických postupech.
Výsledkem nemusí být vždy zcela nový druh potraviny. Častěji jde o odrůdy stávajících plodin, které lépe snášejí kombinaci horka a nedostatku vody, potřebují méně vstupů nebo si uchovávají výnos v nepříznivém počasí. Mezinárodní zemědělský výzkumný systém CGIAR uvádí jako příklady šlechtění pšenice odolnější vůči suchu, rýže s účinnějším využitím vody a dusíku nebo luštěnin snášejících vyšší teploty.
Podle FAO a Světové meteorologické organizace patří extrémní horko k nejvážnějším a zároveň stále nedostatečně prozkoumaným hrozbám pro zemědělství. Dopady se mohou šířit celým řetězcem od polí přes chov zvířat až po ceny potravin. Organizace doporučují vedle šlechtění také upravovat termíny setby, volit vhodnější plodiny a měnit způsoby hospodaření tak, aby byly rostliny před vedrem lépe chráněny.
Výzkumníci zároveň upozorňují, že samotné nové odrůdy problém nevyřeší. Jejich zavedení do praxe může trvat roky a závisí na dostupnosti osiva, místních podmínkách i možnostech zemědělců. O budoucnosti potravinové produkce proto rozhodne kombinace genetického výzkumu, úspornějšího hospodaření s vodou, rozmanitějšího výběru plodin a opatření, která omezí další růst teplot.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.