Vědci v západním Mexiku popsali šest nových druhů takzvaných zombie-mravenečích hub. Patří do komplexu Ophiocordyceps unilateralis, jehož zástupci napadají mravence a ovlivňují jejich pohyb i místo, kde uhynou. Nové druhy dostaly názvy Ophiocordyceps camponoti-striati, O. cephalotiphila, O. deltoroi, O. haraveriensis, O. jaliscana a O. pseudocamponoti-atricipis. Výsledky zveřejnil odborný časopis Persoonia.
Jednu z hub vědci pojmenovali Ophiocordyceps deltoroi na počest mexického filmového režiséra Guillerma del Tora, který je známý zájmem o hororovou a fantastickou tvorbu. Další názvy odkazují na hostitelské mravence, mexický stát Jalisco nebo konkrétní místo výzkumu. Podle databáze PubMed tým nové druhy určil na základě kombinace morfologických znaků, analýzy DNA a ekologických údajů. ([pubmed.ncbi.nlm.nih.gov](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41536591/?utm_source=openai))
Houby z tohoto komplexu jsou označovány jako entomopatogenní, tedy takové, které napadají členovce. Infekce začíná kontaktem výtrusů s tělem mravence. Houba následně prorůstá jeho tělem a mění jeho chování. Napadený jedinec opustí kolonii a přesune se na místo s vhodnou vlhkostí, teplotou a polohou pro další vývoj parazita. Nakonec se kusadly přichytí k podkladu, uhynulý mravenec slouží jako zdroj živin a z jeho těla vyroste rozmnožovací útvar uvolňující nové výtrusy. ([pubmed.ncbi.nlm.nih.gov](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41536591/?utm_source=openai))
Výzkum se uskutečnil v tropických lesích západního Jalisca. Autoři uvádějí, že předchozí přehledy neobsahovaly záznamy o komplexu O. unilateralis z Mexika. Nově popsané druhy byly zařazeny do skupiny, v níž převažují americké linie. Geneticky se přitom řadí k druhům známým z Brazílie, Kolumbie a Spojených států.
Rozhodují DNA i hostitel
Rozlišení jednotlivých druhů nebylo založeno pouze na vzhledu. Významnou roli sehrálo sekvenování několika úseků DNA, mimo jiné genů 18S, TEF1, RPB1 a RPB2, a také podoba výtrusů. Vědci zároveň sledovali, které druhy mravenců houby napadají a jak přesně se jejich chování po infekci mění. Studie popisuje i novou hostitelskou vazbu s mravenci rodu Cephalotes. ([pubmed.ncbi.nlm.nih.gov](https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/41536591/?utm_source=openai))
U některých nových druhů se liší i způsob, jakým donucují hostitele uhynout. O. cephalotiphila a O. jaliscana podle studie vedou mravence k zakousnutí do vegetace, zatímco O. deltoroi využívá více typů podkladu. Takzvaný „hřbitov“ proto není skutečné pohřebiště, ale místo, které houbě umožní dokončit vývoj a rozšířit spory do okolí. ([persoonia.org](https://www.persoonia.org/images/Volume55/Persoonia55Art6.pdf?utm_source=openai))
Objev rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Mexika, kde jsou houby napadající členovce stále nedostatečně prozkoumané. Starší mexické průzkumy upozorňovaly, že omezený počet terénních sběrů pravděpodobně nepostihuje skutečnou druhovou rozmanitost skupiny. Národní sbírka entomopatogenních hub vedená mexickou zemědělskou službou přitom eviduje více než tisíc izolátů z 27 států země. ([scielo.org.mx](https://www.scielo.org.mx/scielo.php?pid=S1870-34532017000400773&script=sci_abstract&tlng=en&utm_source=openai))
Zdroj: Hospodářské noviny
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.