Mezinárodní knižní veletrh v Baku představil literaturu jako prostředek, který propojuje různé kultury, generace i kontinenty. Dvanáctého ročníku akce se podle Euronews zúčastnili autoři, nakladatelé a čtenáři z 32 zemí. Vedle nových knih diskutovali také o překládání, budoucnosti papírových publikací a významu příběhů v době rychlého rozvoje digitálních technologií.
Ázerbájdžánská metropole se dlouhodobě nachází na kulturním pomezí Evropy a Asie. Její literární tradice sahá až ke středověké poezii. Výraznou postavou je Nizami Ganjavi, básník z 12. století, který patří k nejvýznamnějším autorům persky psané literatury. Na tradici navázal například Muhammad Fuzuli. Současná literatura na tuto minulost navazuje prostřednictvím překladů, mezinárodní spolupráce nakladatelů a literárních festivalů.
Příběhy, kterým rozumějí čtenáři v různých zemích
Jednou z účastnic veletrhu byla íránská spisovatelka Parinoush Saniee. Její mezinárodně známý román The Book of Fate sleduje život Íránky v průběhu desetiletí osobních i politických změn. Zabývá se identitou, rodinou, vzděláním a očekáváními, která společnost klade na ženy.
Saniee uvedla, že původně předpokládala, že její kniha osloví především čtenáře v regionu. Po prvním překladu do italštiny ji ale překvapil zájem ze zahraničí. Román se setkal s odezvou také v Norsku. Podle spisovatelky čtenáře oslovily zkušenosti, které přesahují konkrétní prostředí: utrpení, vytrvalost, rodinné vztahy a každodenní problémy.
Britský autor Darren Simpson se na veletrhu zaměřil na literaturu pro děti a dospívající. V knihách Scavengers a The Memory Thieves vytváří neobvyklé světy, v nichž jeho postavy řeší přátelství, sounáležitost, identitu a obtíže spojené s dospíváním. Simpson řekl, že děti z různých zemí v jeho příbězích nacházejí podobné emoce a potřebu navazovat vztahy. Zájem mladých ázerbájdžánských čtenářů označil za inspirující.
Místní hlasy a budoucnost knih
Veletrh představil také ázerbájdžánské autory. Reyhan Yusifgizi, která píše dětskou vědeckofantastickou literaturu a vystudovala informatiku, zdůraznila význam moderního jazyka a dobře napsaných příběhů. Zároveň podle ní rozhodující roli při vytváření čtenářských návyků sehrávají rodiče, kteří mají dětem jít vlastním příkladem.
Spisovatelka a publicistka Elmira Akhundova spojila literaturu s podporou míru, tolerance a multikulturalismu. Digitální publikování, audioknihy a nové způsoby vyprávění podle účastníků mění vztah lidí ke knihám, nemusejí však znamenat konec tištěných svazků. Mezinárodní setkání v Baku tak představilo literaturu jako prostor, v němž mohou příběhy cestovat rychleji než kdy dříve, aniž by ztratily vazbu na konkrétní jazyky a kultury.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.