V únoru 2024 začal v Německu pilotní projekt, který zkouší nový koncept práce: čtyřdenní pracovní týden při zachování plné mzdy. Do projektu se zapojilo více než 50 firem z různých odvětví, které budou sledovat dopady kratšího pracovního týdne na produktivitu, spokojenost a zdraví zaměstnanců. Projekt je podporován odbory, které dlouhodobě usilují o zlepšení pracovních podmínek v zemi, kde panuje nedostatek kvalifikované pracovní síly. Projekt bude trvat šest měsíců a jeho výsledky budou vyhodnoceny vědci z univerzity v Münsteru.
Německo není první zemí, která testuje čtyřdenní pracovní týden. Podobné experimenty proběhly nebo probíhají například na Novém Zélandu, Islandu, ve Spojeném království, Japonsku, Španělsku nebo Irsku. Většina z nich ukázala, že zkrácení pracovní doby má pozitivní efekty na výkonnost, loajalitu, motivaci a pohodu zaměstnanců, ale také na snížení nemocnosti, stresu a rizika vyhoření. Některé firmy dokonce zaznamenaly i nárůst tržeb a zisků.
Mezi lety 2014 a 2021 provedl dva podobné, pětileté experimenty Island. Zahrnovaly místní správu hlavního města země, centra pro ochrany dětí, mateřské školy nebo nemocnice. Pracovní doba se zkrátila na 35 hodin týdně pro celkem 1,3 procenta aktivního obyvatelstva Islandu – bez poklesu mezd a také bez poklesu produktivity. V některých případech se naopak zvládlo práce více.
Čtyřdenní pracovní týden je však také kontroverzní téma, které vyvolává řadu otázek a výzev. Jak zajistit, aby zaměstnanci pracovali stejně efektivně nebo dokonce efektivněji v kratším čase? Jak vyřešit problémy s koordinací, komunikací a spoluprací mezi týmy a odděleními? Jak se vypořádat s odlišnými potřebami a preferencemi různých typů zaměstnanců a zaměstnavatelů? Jak ovlivní čtyřdenní pracovní týden rovnováhu mezi prací a osobním životem, rodinné povinnosti, volnočasové aktivity nebo dobrovolnictví? Jak se postavit k možnému odporu nebo nezájmu ze strany některých firem, zákazníků nebo partnerů? A jak se vypořádat s dopady na ekonomiku, sociální systém nebo životní prostředí?
Tyto a další otázky budou muset být zodpovězeny, než se čtyřdenní pracovní týden stane běžnou realitou. Německý experiment je proto důležitým krokem k získání cenných dat a zkušeností, které mohou pomoci při rozhodování o budoucnosti práce. Zároveň je to zajímavý příklad, jak se Německo snaží inovovat a adaptovat se na měnící se podmínky na trhu práce, které ovlivnila covidová pandemie a následná inflace.