I ve středu 31. ledna 2024 se ve Francii konaly masivní zemědělské protesty, které měly za cíl upozornit na nízké ceny potravin, konkurenci z dovozu, nedostatek vody a přísná ekologická pravidla. Zhruba 10 000 farmářů se zapojilo do akcí, které zahrnovaly blokády dálnic, letišť a velkoobchodních trhů s potravinami. Policisté zasahovali proti některým demonstrantům, kteří se pokusili zablokovat pařížský trh v Rungis, největší trh s čerstvými potravinami v Evropě. Osmnáct lidí bylo zatčeno pro “bránění dopravě”. Ministr vnitra Gérald Darmanin varoval, že zatímco protesty na dálnicích budou tolerovány, policie nebude dovolovat blokování letišť nebo tržiště Rungis, kde obchody, supermarkety a restaurace z Francie i odjinud nakupují čerstvé potraviny.
Protesty organizují zemědělskými odbory, které si stěžují na rostoucí tlak ze strany maloobchodníků na snižování cen, což ohrožuje jejich živobytí. Farmáři vyjadřují nesouhlas s obchodní politikou Evropské unie, která podle nich zvýhodňuje levný dovoz potravin ze zahraničí, zejména z jihoamerického bloku Mercosur, a z Ukrajiny. Farmáři požadují větší přístup k vodě, která je nedostatkovým zdrojem v některých oblastech Francie, a snížení byrokracie a ekologických norem, které považují za příliš přísné a nákladné.
Francouzská vláda se pokouší rozptýlit znepokojení zemědělců a přesvědčit demonstranty, aby ukončili protestní hnutí, zejména prostřednictvím nových jednání v Bruselu, nebo jiných ústupků. Zatím se například vzdala plánu na zvýšení daně na naftu pro zemědělské účely. Francouzský prezident Emmanuel Macron bude ve čtvrtek jednat v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o vyjednávané obchodní dohodě mezi EU a jihoamerickým blokem Mercosur, vyčleňování půdy na úhor a dovozu zemědělských produktů do unie z Ukrajiny.
Protesty farmářů nejsou v Francii ničím novým. Zemědělci jsou tradičně silnou a hlasitou sociální skupinou, která má vliv na veřejné mínění i politické rozhodování. Francie je největším zemědělským producentem v Evropské unii a zemědělství je považováno za důležitou součást francouzské identity a kultury. Zemědělci také těží z velkorysých dotací z evropského rozpočtu, které tvoří asi 40 % celkových výdajů EU. Nicméně zemědělci čelí rostoucí konkurenci na globálním trhu, kde se potýkají s nižšími cenami a nižšími standardy než v Evropě. Zemědělci musí splňovat stále vyšší požadavky na kvalitu, bezpečnost a udržitelnost potravin, které jsou vyžadovány jak evropskou legislativou, tak spotřebitel.
Protesty farmářů odrážejí hlubší napětí mezi francouzským zemědělstvím a evropskou integrací, mezi tradičním a moderním modelem hospodaření, mezi ochranou domácí produkce a otevřením se mezinárodnímu obchodu. Protesty také ukazují, že zemědělci jsou citliví na veřejné vnímání jejich role a příspěvku k společnosti. Zemědělci chtějí být uznáváni jako producenti kvalitních a zdravých potravin, jako ochránci životního prostředí a jako udržitelé kulturního dědictví. Zemědělci také chtějí mít spravedlivý podíl na příjmech z potravinářského řetězce a mít dostatečnou podporu a ochranu ze strany státu a EU.
Protesty farmářů tak představují výzvu pro francouzskou i evropskou politiku, která musí najít rovnováhu mezi různými zájmy a hodnotami, které jsou spojeny s potravinami a zemědělstvím. Potraviny nejsou jen zboží, ale také symboly identity, kultury a společenské soudržnosti. Zemědělství není jen hospodářská činnost, ale také způsob života, který je ohrožen změnami klimatu, globalizací a urbanizací. Zemědělci nejsou jen producenti, ale také občané, kteří mají právo na důstojné a udržitelné živobytí. Tyto aspekty musí být zohledněny při formulování a provádění politik, které se týkají potravin a zemědělství, ať už na národní nebo evropské úrovni.