Svobodné ženy v Íránu si mohou legálně nechat odebrat a zmrazit vajíčka, k jejich využití ale potřebují manžela. Mnohé z nich proto platí vysoké částky za možnost uchovat si šanci na pozdější mateřství, přestože není jisté, zda je někdy budou smět použít. Podle agentury Euronews se roční poplatek za skladování od roku 2022 zvýšil více než čtyřnásobně.
Jednou z žen, které se pro zákrok rozhodly, je sedmatřicetiletá Mina. Za zmrazení vajíček zaplatila částku odpovídající přibližně dvěma měsíčním platům. „Zatím jsem nenašla nikoho, s kým bych mohla mít stabilní vztah. Může trvat několik let, než někoho potkám, a mezitím nechci ztrácet čas,“ řekla Euronews.
Íránská pravidla umožňují svobodným ženám vajíčka uložit, nikoli je však bez uzavření manželství použít k početí. Lékaři zároveň upozorňují, že zmrazení není zárukou budoucího těhotenství. Vajíčko se při oplodnění nemusí vyvinout v embryo a výsledná léčba vyžaduje další postupy asistované reprodukce.
Zákrok zdražuje, pojištění chybí
Odběr vajíček stojí v soukromé nemocnici přibližně 80 milionů rijálů, tedy asi 502 eur, zatímco ve veřejném zařízení zhruba polovinu. Léky mohou přidat dalších 70 až 80 milionů rijálů. Při pojistném krytí se jejich cena podle Euronews může snížit na sedm až osm milionů rijálů. Do celkových nákladů se započítávají také vyšetření, návštěvy lékaře, elektrokardiogram a opakované ultrazvukové kontroly.
Žena, která si nechala vajíčka zmrazit v roce 2022, tehdy za první rok skladování zaplatila 600 tisíc rijálů. Nyní poplatek činí 3,2 milionu rijálů. Íránský parlament v listopadu 2023 schválil opatření, které mělo svobodným ženám starším 30 let zajistit základní zdravotní pojištění pro tento zákrok. Podle lékaře citovaného Euronews ale opatření nebylo zavedeno. Pojišťovny obvykle hradí zmrazení pouze při lékařské indikaci, například v souvislosti s rakovinou nebo některými autoimunitními nemocemi.
Rozhodování žen ovlivňuje také ekonomická a bezpečnostní situace v zemi. Sankce, zhoršování životních podmínek a válka podle reportáže vedou některé Íránky k odkládání rodičovství. Vdaná Pooneh uvedla, že nechtěla, aby se její dítě narodilo do psychického tlaku války a do podmínek, v nichž by rodina neměla dost peněz na jeho potřeby.
Írán zároveň od roku 2021 prosazuje populační politiku zaměřenou na růst porodnosti. Zákon o podpoře mladé populace a ochraně rodiny omezil dostupnost bezplatné antikoncepce a vasektomie. Podle celostátního průzkumu označilo 75 procent mladých lidí za hlavní faktor při rozhodování o dětech ekonomickou situaci. Počet narozených dětí v roce 2025 meziročně klesl o devět procent. Průměrný věk při sňatku se za poslední desetiletí zvýšil přibližně na 27 let u žen a 31 let u mužů.
Zdroj: Euronews
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.