Počet diagnóz poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a poruch autistického spektra (ASD) v posledních desetiletích výrazně vzrostl. Rozsáhlá dánská studie nyní ukazuje, že se spolu s tím mění také profil lidí, kteří diagnózu dostávají. Děti a dospívající diagnostikovaní v novějších letech se podle výzkumníků více podobají svým vrstevníkům z obecné populace než pacienti se stejnou diagnózou před deseti lety.
Výzkum vycházel z dánských zdravotních a populačních registrů. Zahrnul více než 2,1 milionu dětí a dospívajících žijících v Dánsku a porovnal přes 71 000 lidí, kterým byla mezi lety 2012 a 2022 stanovena diagnóza ADHD nebo ASD, s více než 713 000 vrstevníky bez těchto diagnóz. Kontrolní skupina byla vybírána tak, aby odpovídala mimo jiné věkem, pohlavím, místem bydliště a zemí původu.
Vědci sledovali například okolnosti těhotenství a porodu, zdravotní péči před diagnózou, zdravotní stav dítěte, rodinnou zátěž duševními poruchami a socioekonomické podmínky. U dříve diagnostikovaných dětí se častěji objevovalo předčasné narození nebo nízká porodní hmotnost, nižší vzdělání rodičů, nižší příjem domácnosti, psychiatrická anamnéza rodičů a intenzivnější využívání zdravotních služeb. Tyto rozdíly však v průběhu sledovaného období postupně slábly.
Statistici tento posun popsali pomocí standardizovaných rozdílů a poměru šancí. Standardizovaný rozdíl vyjadřuje, jak výrazně se dvě skupiny liší v určité charakteristice; čím více se blíží nule, tím jsou si podobnější. V novějších diagnostických skupinách se tyto hodnoty přibližovaly nule a poměry šancí se blížily hodnotě jedna, což odpovídá menším rozdílům mezi diagnostikovanými dětmi a jejich vrstevníky.
Podle studie zveřejněné v časopise JAMA Psychiatry mohou výsledky pomoci vysvětlit část růstu počtu diagnóz. Do diagnostického procesu se zřejmě dostává širší skupina dětí, například díky lepší informovanosti rodičů, škol a zdravotníků, širší dostupnosti vyšetření nebo změnám v tom, jak odborníci posuzují projevy, které významně zasahují do každodenního života. Studie ale neurčuje, jak velký podíl na růstu diagnóz má každý z těchto faktorů.
Výzkum zároveň neukazuje, že by ADHD nebo autismus byly diagnostikovány chybně, ani že by nově diagnostikovaní lidé měli méně závažné obtíže. Autoři pouze zjistili, že se jejich předdiagnostické charakteristiky v průměru více přibližují charakteristikám běžné populace. Studie navíc vychází z dánských registrů a její závěry proto nelze bez dalšího přenést na jiné země. Pro plánování zdravotních, vzdělávacích a sociálních služeb však znamenají, že samotný počet diagnóz nemusí přesně vypovídat o změnách výskytu poruch v populaci.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.