Tři denní porce plnotučných mléčných výrobků nezhoršily během 12 týdnů tělesnou hmotnost, složení těla ani hladiny krevních lipidů u dospělých s nadváhou nebo obezitou. Ukázala to randomizovaná klinická studie kanadských vědců vedených Harveym Andersonem z University of Toronto, zveřejněná v časopise The Journal of Nutrition. Autoři zároveň zaznamenali vyšší příjem některých živin a pokles systolického krevního tlaku v jedné ze skupin s mléčnými výrobky.
Do studie bylo zařazeno 74 lidí; jejich průměrný věk činil přibližně 36,6 roku a průměrný index tělesné hmotnosti, který poměřuje hmotnost k výšce, 29,3 kg/m². Všichni účastníci dostali doporučení řídit se kanadským potravinovým průvodcem. Výzkumníci je náhodně rozdělili do tří skupin. První měla energeticky omezený jídelníček o 2,1 MJ denně a nejvýše jednu porci nízkotučných mléčných výrobků. Druhá skupina dostávala tři denní porce plnotučných mléčných výrobků místo tohoto energetického omezení. Třetí skupina jedla tři porce plnotučných výrobků denně bez omezení celkového energetického příjmu.
Účastníci ve skupinách s mléčnými výrobky dostávali potraviny pro studii přímo od výzkumníků. Sledování zahrnovalo tělesnou hmotnost, obvod pasu a boků, množství tukové a netukové hmoty, klidový energetický výdej, krevní tlak i odběry krve nalačno. Vědci měřili celkový, LDL a HDL cholesterol, non-HDL cholesterol, triglyceridy, glukózu a glykovaný hemoglobin HbA1c. Ten ukazuje průměrnou koncentraci glukózy v krvi zhruba za předchozí dva až tři měsíce.
Bez rozdílu v cholesterolu a složení těla
Po 12 týdnech se mezi dietními skupinami neobjevil statisticky významný rozdíl v obvodu pasu, množství tělesného tuku, netukové hmotě ani klidovém energetickém výdeji. Výzkumníci nezaznamenali ani rozdíly v celkovém, LDL, HDL a non-HDL cholesterolu či v HbA1c. Triglyceridy se ve všech třech skupinách po čtyřech týdnech přechodně zvýšily, na konci sledování se však vrátily k hodnotám blízkým výchozímu stavu.
Větší změny se projevily v jídelníčku. Ve dvou skupinách se třemi denními porcemi plnotučných mléčných výrobků se v průběhu studie zvýšil příjem bílkovin a vápníku. Univerzita v Torontu uvádí také vyšší příjem vitaminu D. U skupiny bez energetického omezení, která jedla tři porce mléčných výrobků denně, poklesl systolický krevní tlak, tedy vyšší z dvojice hodnot naměřených při měření tlaku. Pokles systolického tlaku se objevil rovněž u skupiny s energeticky omezenou dietou a nízkým příjmem mléčných výrobků.
Studie nezkoumala, zda plnotučné mléčné výrobky samy o sobě chrání před cukrovkou nebo srdečně-cévními nemocemi. Její výsledky ukazují především to, že jejich zařazení do jídelníčku v daném množství a po dobu tří měsíců nevedlo v této skupině lidí k nepříznivým změnám sledovaných ukazatelů. Vědci také neporovnávali plnotučné a nízkotučné výrobky při stejném energetickém příjmu ve všech skupinách, takže nelze z výsledků vyvozovat, že plnotučná varianta je zdravotně výhodnější než nízkotučná.
Možné vysvětlení, nikoli prokázaný mechanismus
Autoři upozorňují na takzvanou hypotézu mléčné matrice. Ta předpokládá, že účinek potraviny nemusí určovat pouze obsah jednotlivé živiny, například nasycených mastných kyselin, ale také její celková struktura a vzájemné působení tuků, bílkovin a dalších složek při trávení. Současný pokus ale tento mechanismus přímo netestoval. Nemůže proto vysvětlit, proč se u účastníků s vyšším příjmem plnotučných mléčných výrobků nezvýšily koncentrace cholesterolu.
Interpretaci omezuje relativně malý počet účastníků, délka sledování a jejich složení. Šlo o metabolicky zdravé dospělé s nadváhou nebo obezitou, nikoli o populaci s cukrovkou, onemocněním srdce či vysokou hladinou cholesterolu. Studie byla také zaslepená pouze jednostranně a neposuzovala klinické příhody, jako jsou infarkt, cévní mozková příhoda nebo rozvoj diabetu. Výzkum podpořily Dairy Research Cluster 3 v rámci programu Canadian Agricultural Partnership AgriScience Program a program Mitacs Accelerate.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.