Dusitan sodný, látka používaná mimo jiné při konzervaci některých potravin, se ve Spojeném království objevuje v rostoucím počtu forenzních případů podezření na sebevraždu. Ukazuje to retrospektivní studie týmu z Queen Mary University of London a dalších britských pracovišť, zveřejněná v časopise BMJ Public Health. Autoři analyzovali vzorky zaslané k laboratornímu vyšetření v letech 2019 až 2024 a upozorňují zejména na zastoupení mladších lidí a mužů.
Výzkum nehodnotil všechny sebevraždy ani všechna úmrtí po otravě v Británii. Soustředil se na případy, v nichž koroneři, soudní lékaři nebo policie již pojali podezření na požití dusitanu sodného, dusitanu draselného či příbuzných dusičnanových solí a poslali biologický materiál do specializované laboratoře. Právě tento výběr je podstatný: studie dokládá výskyt a charakteristiky takto zachycených případů, nikoli podíl této metody mezi všemi sebevraždami v zemi.
Vzorky z pěti let
Laboratoř Vascular Pharmacology Laboratory při Queen Mary University of London obdržela mezi březnem 2019 a srpnem 2024 celkem 274 vzorků ze 201 případů. Pro vědecké zpracování získali autoři souhlas příslušných koronerů u 164 případů. Šlo hlavně o krevní vzorky, dále o vzorky nitrooční tekutiny, moči a v menším počtu také další materiál. Výzkumníci v nich měřili koncentrace dusitanu a dusičnanu, tedy iontů vznikajících z těchto látek nebo přítomných po jejich požití.
Ve 87 procentech analyzovaných případů naměřili koncentrace dusitanu nebo dusičnanu zhruba stonásobně vyšší, než jaké se běžně očekávají ve fyziologických podmínkách. Takové hodnoty podle autorů silně podporují závěr, že šlo o vnější příjem dusitanových či dusičnanových solí, nikoli o hodnoty vysvětlitelné běžnou stravou. Dusitany se v organismu mohou podílet na vzniku methemoglobinu, formy krevního barviva, která nedokáže přenášet kyslík stejně jako běžný hemoglobin. Ve vysoké expozici tak může dojít k závažnému nedostatku kyslíku v tkáních.
Počet případů zaslaných do laboratoře v průběhu sledovaného období podle práce meziročně rostl. Tento trend však nelze bez dalšího číst jako přesné měřítko vývoje v celé populaci. Testování dusitanů a dusičnanů není při každém podezřelém úmrtí standardní součástí vyšetření a k odeslání vzorku může vést i rostoucí povědomí vyšetřujících o této možnosti. Autoři zároveň upozorňují, že skutečný rozsah může být naopak podhodnocen, protože řada případů nemusela být na přítomnost těchto látek vůbec testována.
Mladší lidé a omezení dat
Medián věku v analyzovaném souboru činil 28 let. Věkové rozpětí sahalo od 14 do 82 let a 68 procent případů, u nichž bylo pohlaví známo, tvořili muži. Lidé zařazení do generace Z a mileniálové dohromady představovali 71 procent souboru; čtyři procenta případů se týkala osob mladších 18 let. Data tedy ukazují výrazné zastoupení mladších věkových skupin mezi případy, které se dostaly do specializované laboratoře. Neprokazují ale, proč se právě tito lidé k látce dostali ani jakou roli v jednotlivých úmrtích hrály informace dostupné na internetu.
Autoři nicméně souvislost s online prostředím uvádějí jako důležité téma pro prevenci. Poukazují na to, že se na internetu šíří materiály popisující získání a použití těchto solí, někdy v prostoru vydávajícím se za podporu duševního zdraví. Jde však o interpretaci opřenou o dřívější popsané případy a dostupnost takového obsahu, nikoli o proměnnou přímo měřenou v této studii. Výzkumníci proto navrhují zvážit omezení volného prodeje těchto látek a sjednotit postupy záchranné a urgentní péče při podezření na akutní otravu.
Práce má i laboratorní omezení. Posmrtné koncentrace nemusí přesně odpovídat hodnotám v organismu před úmrtím, protože dusitan je reaktivní látka a vzorky se lišily kvalitou i dobou, která uplynula mezi úmrtím, pitvou a analýzou. Ve 13 procentech zařazených případů se zvýšené hodnoty nepotvrdily. To mohlo znamenat chybné původní podezření, ale také změny látek v těle nebo ve vzorku před vyšetřením. Studie tak přináší dosud rozsáhlý soubor laboratorně podpořených případů, nikoli definitivní odhad jejich četnosti v celé Británii.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.