Ohebná náplast připevněná na kůži hlavy by mohla během spánku cíleným ultrazvukem ovlivnit hlubší mozkové struktury a změnit průběh REM spánku. Ukázala to studie týmu vedeného výzkumníky z The University of Texas at Austin, zveřejněná v časopise Nature Communications. REM, tedy fáze spánku s rychlými pohyby očí, se vyznačuje vysokou mozkovou aktivitou a opakovaně se objevuje hlavně ve druhé polovině noci.
Zařízení nazvané NEUSLeeP spojuje elektrody pro záznam elektrické aktivity mozku, očí a svalů s polem ultrazvukových měničů. Elektrody umožňovaly určit, v jakém spánkovém stadiu se člověk nachází. Systém pak při REM spánku vysílal soustředěné ultrazvukové pulzy směrem k subthalamickému jádru. Jde o drobnou strukturu uloženou hluboko v mozku, která je součástí okruhů podílejících se na regulaci pohybu i spánkových stavů. Náplast vážila přibližně 103 g a její konstrukce byla navržena pro celonoční nošení.
Porovnání dvou po sobě jdoucích nocí
Do spánkové části výzkumu bylo zařazeno 28 dospělých: 16 osob bez výraznějších spánkových potíží a 12 lidí se zvýšeným skóre v dotazníku hodnotícím kvalitu spánku. Nešlo však o pacienty s formálně stanovenou diagnózou insomnie. Každý účastník strávil dvě po sobě jdoucí noci ve studii. První noc sloužila jako simulovaná neboli sham podmínka bez účinné stimulace, druhou noc zařízení při rozpoznání REM spánku aplikovalo ultrazvuk.
Záznamy dvou lidí se kvůli výraznému šumu nepodařilo spolehlivě vyhodnotit. U zbývajících 26 účastníků činila průměrná délka REM spánku během simulované noci 63,8 minuty, při ultrazvukové stimulaci pak 79,7 minuty. Podíl REM spánku na celkové době spánku tak vzrostl z 16,3 na 20,9 procenta. Doba od usnutí do první REM fáze se v průměru zkrátila ze 177 na 134,7 minuty, tedy asi o 43 minut.
V odděleném vyhodnocení obou skupin se prodloužení podílu REM spánku objevilo jak u zdravých dobrovolníků, tak u lidí se subjektivními spánkovými obtížemi. Zkrácení doby do první REM fáze bylo statisticky průkazné pouze ve skupině zdravých účastníků. Autoři zároveň nezaznamenali významnou změnu celkové spánkové efektivity, počtu nočních probuzení ani podílu dalších spánkových stadií. To naznačuje, že pozorovaný rozdíl se v tomto souboru týkal především REM fáze, nikoli celkové délky spánku.
Součástí projektu byla také menší část zaměřená na fungování mozkových sítí a autonomní reakce organismu. Funkční magnetická rezonance po stimulaci ukázala změny aktivity na stejné straně mozku v okruzích bazálních ganglií, kam patří i cílené subthalamické jádro. U zdravých účastníků výzkumníci popsali rovněž zvýšení variability srdeční frekvence, tedy kolísání intervalů mezi jednotlivými údery srdce. Tento ukazatel souvisí s regulací autonomního nervového systému, sám o sobě ale nepředstavuje přímé měření stresu ani důkaz zlepšení psychického zdraví.
Studie proto nedokládá, že by náplast léčila nespavost, depresi, úzkost nebo posttraumatickou stresovou poruchu. Účastníci s diagnostikovanými poruchami spánku do ní zařazeni nebyli a autoři sledovali hlavně proveditelnost metody a změny spánkové architektury. Podstatné je také omezení designu: všichni nejprve absolvovali simulovanou noc a až následně noc se stimulací. Výzkum nebyl dvojitě zaslepený, neobsahoval paralelní kontrolní skupinu a pořadí podmínek nebylo vyváženo. Část rozdílu tak teoreticky může souviset i s tím, že lidé druhou noc spali v experimentálním prostředí jinak než první noc.
Autoři uvádějí, že pevné pořadí zvolili kvůli nejistotě, jak dlouho by případný účinek ultrazvuku přetrvával a zda by neovlivnil následující simulovanou noc. K ověření výsledků budou nutné větší studie s vhodnějším kontrolním uspořádáním, delším sledováním bezpečnosti i se skupinami lidí, kteří mají klinicky potvrzené spánkové poruchy. Technologie zatím není běžně dostupnou léčbou; podle registru ClinicalTrials.gov šlo o nezaslepenou, nerandomizovanou intervenční studii zařízení, které dosud není schváleným spotřebitelským zdravotnickým prostředkem.
Zdroj: ScienceDaily
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.