Války na Ukrajině a na Blízkém východě zatím nezpůsobily kolaps světových dodávek potravin. Zemědělské trhy se částečně přizpůsobily omezením vývozu, vyšším nákladům na dopravu a poškození infrastruktury. Současně ale zůstává zranitelná řada zemí, které jsou závislé na dovozu obilí, hnojiv nebo energií. Pokud se k ozbrojeným konfliktům přidá silný klimatický výkyv, mohou se podle odborníků následky rychle znásobit.
Světový potravinový program OSN (WFP) upozorňuje, že se v roce 2026 rozvíjí jev El Niño, tedy teplá fáze klimatického systému ENSO. Podle současných prognóz by měl zesilovat během roku a přetrvat do roku 2027. Organizace očekává, že by mohl patřit k nejsilnějším zaznamenaným epizodám. El Niño mění rozložení srážek a teplot ve velké části světa: některým regionům přináší sucho, jiným přívalové deště, záplavy a bouře.
Takové výkyvy mohou poškodit úrodu, zabít dobytek a narušit silnice, sklady i místní trhy. Pokles nabídky pak obvykle zvyšuje ceny potravin, což nejvíce dopadá na chudé domácnosti a drobné zemědělce závislé na dešťových srážkách. WFP ve své aktuální analýze odhaduje, že do konce roku 2027 by v 45 zemích mohlo čelit akutní potravinové nejistotě 274 milionů lidí. To by bylo o 49 milionů více než nyní.
Organizace FAO a WFP proto v červnu vyzvaly k preventivním opatřením pro téměř devět milionů lidí ve 22 zemích. Doporučují například včasné peněžní dávky, distribuci osiva odolného vůči suchu či záplavám, ochranu hospodářských zvířat, budování zásob vody a protipovodňová opatření. Smyslem je pomoci lidem ještě předtím, než klimatický šok zasáhne sklizeň a příjmy.
Válka na Ukrajině mezitím dál omezuje zemědělskou výrobu i vývoz. Podle odhadu FAO byla tamní produkce obilovin v roce 2025 přibližně o pět procent pod průměrem a vývoz v sezoně 2025/2026 má zůstat pod úrovní před začátkem rozsáhlé ruské invaze. Farmářům komplikují práci útoky, miny, nedostatek pracovní síly i omezený přístup k polím. Ukrajina však navzdory tomu na světové trhy nadále dodává významné množství obilí.
Na Blízkém východě je nejvážnější situace v Pásmu Gazy. Podle nejnovější analýzy klasifikace IPC, mezinárodního systému pro hodnocení potravinové bezpečnosti, tam 1,4 milionu lidí, tedy 67 procent obyvatel, čelí krizové nebo horší úrovni akutního hladu. Situace se oproti konci roku 2025 mírně zlepšila díky vyšší humanitární pomoci, podle WFP však zůstává velmi křehká. Organizace varuje, že bez pokračujících dodávek potravin a obnovení místních služeb se může zhoršení rychle vrátit.
Aktuální zpráva FAO a WFP řadí mezi nejvážnější ohniska hladu také Súdán, Jižní Súdán a Jemen. V těchto zemích se kombinují války, vysídlení, vysoké ceny, omezený přístup humanitárních pracovníků a závislost na nejistých deštích. El Niño proto nemusí být jedinou příčinou nové potravinové krize. Může však působit jako další tlak na systémy, které už nyní fungují na hranici svých možností.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.