Rostoucí teploty mění podmínky, v nichž se pěstují základní potraviny. Zemědělce stále častěji ohrožují vlny veder, sucho, přívalové srážky i nové škůdce. Vědci proto hledají způsoby, jak vyšlechtit plodiny, které si zachovají výnos a nutriční hodnotu i v prostředí, jež bude teplejší a méně předvídatelné.
V některých výzkumných centrech se rostliny pěstují v přesně kontrolovaných podmínkách. Výzkumníci je vystavují nedostatku vody, vysokým teplotám nebo kombinaci více stresových faktorů. Pomocí kamer, senzorů a dalších metod sledují jejich růst, stav listů, kořenový systém i schopnost obnovy po poškození. Data pak využívají při výběru rostlin s vlastnostmi vhodnými pro další šlechtění, popisuje Deutsche Welle.
Nejde pouze o hledání jediné „superplodiny“. Odolnost se může týkat různých vlastností: některé odrůdy lépe hospodaří s vodou, jiné rychleji dozrávají nebo dokážou snášet vyšší teploty během kvetení. Výzkumníci se zabývají také kořeny, půdními mikroorganismy a tím, jak rostliny reagují na kombinaci sucha a horka. Právě souběh více problémů bývá pro úrodu náročnější než jednotlivé stresy odděleně.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) klimatická změna už nyní narušuje výnosy plodin, zdraví hospodářských zvířat, dostupnost vody i živobytí na venkově. Dopady přitom nejsilněji pociťují zranitelné zemědělské komunity, které mají omezený přístup k zavlažování, moderním osivům nebo pojištění. Vývoj nových odrůd proto musí doprovázet také lepší hospodaření s půdou a vodou, dostupné zemědělské poradenství a investice do infrastruktury.
Významnou roli v tomto úsilí má mezinárodní výzkumné sdružení CGIAR, které se zabývá zemědělstvím a potravinovými systémy. Jeho genové banky uchovávají více než 700 tisíc vzorků plodin, které mohou sloužit jako zdroj vlastností pro nové odrůdy. CGIAR ve svém výzkumném programu na období 2025 až 2030 uvádí, že chce vyvíjet klimaticky odolné a výživné plodiny a pomoci milionům drobných producentů zvládat klimatické otřesy.
Samotné šlechtění ale trvá roky a odolnější odrůda nemusí být automaticky dostupná všem pěstitelům. Nové osivo se musí ověřit v různých regionech, přizpůsobit místním podmínkám a dostat k farmářům za přijatelnou cenu. FAO zároveň upozorňuje, že na potravinové systémy směřuje jen malá část klimatického financování. Budoucí potravinová bezpečnost tak nebude záviset jen na výsledcích laboratorních pokusů, ale také na tom, zda se podaří vědecké poznatky převést do praxe.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.