Vedra a opakované teplotní rekordy v jižní Evropě mění rozložení letní turistiky. Cestovatelé hledají mírnější klima a častěji míří na sever kontinentu, mimo jiné do Norska, Finska, Švédska, na Island nebo do arktických oblastí. Podle Deutsche Welle tento trend, někdy označovaný jako „coolcation“, přináší severním regionům nové ekonomické příležitosti, zároveň ale zvyšuje tlak na prostředí, které na rychlý růst návštěvnosti není připravené.
Evropa se podle zprávy Světové meteorologické organizace a evropské klimatické služby Copernicus otepluje rychleji než jiné kontinenty. Dopady se přitom nevyhýbají ani Arktidě. Mění se sněhové podmínky, ubývá ledu a v některých oblastech taje permafrost. Pro turisty může být sever přitažlivější právě proto, že nabízí únik před horkem. Současně však klimatická změna oslabuje ekosystémy, které jsou na poškození a vyrušování citlivé.
Island přijal v roce 2025 přibližně 2,3 milionu zahraničních návštěvníků, což byl podle přehledu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj podobný počet jako o rok dříve. Země připravuje poplatek za využívání a údržbu přírodních lokalit ve veřejném vlastnictví. Návrh zákona má vláda předložit na podzim 2026 a zavedení poplatku se očekává v roce 2027. Peníze mají pomoci financovat infrastrukturu, bezpečnost a řízení návštěvnosti v místech, která patří k hlavním turistickým lákadlům země.
Podobné problémy řeší Norsko. Na souostroví Lofoty, které je známé fjordy, horskými stezkami a pobřežní krajinou, úřady v červenci 2026 zavedly poplatek spojený s přílivem turistů. Cílem je reagovat na přetížené silnice, parkoviště, toalety a odpadové hospodářství. V národním parku Ånderdalen na ostrově Senja vzrostl podle Arctic Norway Tourist Board za poslední desetiletí počet návštěvníků desetinásobně. Vytížené stezky poškozují horskou vegetaci a ohrožují citlivá stanoviště.
Růst návštěvnosti, omezené kapacity
Silnější zájem zaznamenává také finské Laponsko. Podle organizace Visit Finland mělo Finsko v uplynulé zimní sezoně 74 procent zahraničních přenocování v severních částech Finska, Švédska a Norska. Region těží z poptávky po zimní krajině, polární záři a aktivitách v přírodě. Vyšší návštěvnost však zvyšuje nároky na dopravu, ubytování, spotřebu vody i nakládání s odpady a může zasahovat do života místních komunit a pastevectví sobů.
Analýza OECD upozorňuje, že přesun turistů do chladnějších oblastí může severní Evropě pomoci rozšířit sezonu a přinést příjmy regionům mimo velká města. Samotná změna směru cestování ale klimatické dopady turistiky neodstraňuje. Letecká doprava, výletní lodě a budování nové infrastruktury dál zvyšují emise. Destinace proto hledají kombinaci poplatků, regulace počtu návštěvníků, rozptylování turistů mimo nejvytíženější místa a ochrany přírodních území.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.