Ve futuristicky vybavených laboratořích vědci sledují, jak rostliny reagují na vysoké teploty, sucho a další podmínky, které jsou pro zemědělství stále větší zátěží. Pomocí kamer, senzorů a dalších měřicích zařízení zaznamenávají jejich růst, barvu, tvar i schopnost hospodařit s vodou. Cílem je najít vlastnosti, které by mohly šlechtitelé využít při vývoji odolnějších odrůd.
Výzkum popsaný stanicí Deutsche Welle vychází z takzvaného fenotypování rostlin. Jde o systematické měření viditelných i fyziologických znaků rostlin, často za pomoci automatizovaných systémů. Rostliny mohou být vystaveny řízenému stresu a následně porovnávány. Vědci tak zjišťují, které z nich si i při nepříznivých podmínkách udrží růst, kvetení nebo tvorbu semen.
Teplotní stres přitom neohrožuje pouze výnos, ale také stabilitu zemědělské produkce. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) a Světové meteorologické organizace se v posledních desetiletích zvýšila četnost, intenzita i délka období s extrémními teplotami. Vedra poškozují plodiny přímo, zvyšují jejich spotřebu vody a mohou narušit například kvetení, kdy jsou rostliny na teplotní výkyvy zvlášť citlivé.
FAO uvádí, že dopady už nyní zasahují různé části světa. Kombinace horka a sucha podle organizace přispěla například k výraznému poklesu výnosů obilovin v Maroku, zatímco v Pákistánu se v některých oblastech snížila produktivita ovocných plodin. Vedle rostlin čelí stresu také hospodářská zvířata, ryby a lesní porosty. Zemědělci proto potřebují nejen nové odrůdy, ale také úpravu termínů setí, zavlažování a dalších postupů.
Od měření k novým odrůdám
Naměřená data mohou šlechtitelům urychlit výběr rostlin s žádoucími vlastnostmi. Tradiční šlechtění často vyžaduje několik generací a rozsáhlé zkoušky v terénu. Moderní zobrazovací metody a genetická analýza umožňují vytipovat slibné rostliny dříve, než se dostanou do běžných polních pokusů. Výzkumníci se zaměřují na odolnost vůči více problémům současně, například na kombinaci horka, sucha, zasolení půdy nebo chorob.
Samotná technologie ale potravinovou bezpečnost nezajistí. Nové odrůdy musí fungovat v různých půdách a klimatických podmínkách, být dostupné zemědělcům a poskytovat nejen vysoký výnos, ale také dostatečnou nutriční hodnotu. Podle FAO bude nutné spojit šlechtění s pestřejším využíváním genetických zdrojů, lepším hospodařením s půdou a vodou a změnami v celém potravinovém systému. Výzkum v laboratořích tak představuje jednu část širší snahy udržet produkci potravin v teplejším a méně předvídatelném světě.
Zdroj: Deutsche Welle
Tento článek byl vytvořen s pomocí umělé inteligence a redakčně zkontrolován.