Francouzští zemědělci v pondělí 29. ledna 2024 zahájili blokádu hlavních silničních tahů vedoucích do Paříže, kterou se chtějí domoci splnění svých požadavků na lepší pracovní a životní podmínky. Podle webu listu Le Monde se do akce zapojilo na 800 traktorů a blokováno bylo osm příjezdových tras ze všech směrů. Ministerstvo vnitra se snažilo zabránit vjezdu zemědělských strojů do velkých měst a plánovalo nasadit až 15 tisíc policistů. Prezident Emmanuel Macron se kvůli situaci odpoledne mimořádně sešel s ministry.
Zemědělci protestují od minulého týdne a neuklidnily je ani ústupky, které v pátek ohlásil premiér Gabriel Attal. Francouzská vláda se například vzdala plánu na zvýšení daně na naftu pro zemědělské účely. Další opatření by mohla vláda oznámit během tohoto týdne. Šéfové hlavních zemědělských svazů FNSEA a Mladí zemědělci tvrdí, že dosavadní kroky nejsou dostatečné. Chtějí například rovné podmínky pro levné produkty dovážené z Ukrajiny či zemí jihoamerického bloku Mercosur, s nimiž Evropská unie dokončuje dohodu o volném obchodu. Kritizují i požadavky spojené s přechodem EU k ekologičtějšímu zemědělství.
Pondělní akci organizovaly místní skupiny velkých zemědělských svazů FNSEA a Mladí zemědělci z Paříže a okolí. Podle AFP byly mezi prvními zablokovanými tahy úsek dálnice A13 asi 60 kilometrů severozápadně od metropole a dálnice A4 30 kilometrů východně od Paříže. „Obležení Paříže je symbolická akce připomínající vojenskou operaci. Všechno je do detailu zorganizované, nepřipustíme žádný exces,“ řekl podle Le Monde médiím šéf organizace mladých zemědělců z metropolitního regionu Ile-de-France Clément Torpier. Dodal, že zatímco začátek akce je přesně stanoven, u konce tomu tak není. Zemědělci chtějí podle něho udržet blokádu do chvíle, než vláda přistoupí na jejich požadavky.
Blokáda zemědělců vyvolala v Paříži a okolí dopravní chaos a značné komplikace pro obyvatele i návštěvníky. Podle webu Sytadin, který monitoruje dopravu v regionu, byla v pondělí večer délka zácpy na dálnicích a silnicích kolem Paříže více než 600 kilometrů. Někteří lidé byli nuceni opustit svá auta a pokračovat pěšky nebo hledat alternativní dopravní prostředky. Na sociálních sítích se objevovaly fotografie a videa zablokovaných vozidel, traktorů s transparenty a policistů vyzývajících zemědělce k ukončení protestu.
Reakce veřejnosti na blokádu byly smíšené. Někteří lidé vyjadřovali podporu zemědělcům a chápali jejich nespokojenost s vládní politikou. Jiní naopak kritizovali způsob protestu a považovali jej za nezodpovědný a neefektivní. Někteří také poukazovali na to, že blokáda zhoršuje ekologickou situaci v Paříži, která už tak trpí vysokou úrovní znečištění ovzduší.
Vláda se snaží najít řešení krize a zabránit další eskalaci napětí. Prezident Macron v pondělí vyzval zemědělce k dialogu a slíbil, že se bude snažit vyhovět jejich oprávněným požadavkům. Zároveň však varoval, že násilí a blokády nejsou přijatelnými prostředky vyjádření nesouhlasu. Premiér Attal se sešel se zástupci zemědělských svazů a nabídl jim další jednání o možných kompenzacích a opatřeních na podporu francouzského zemědělství. Ministr zemědělství Julien Denormandie prohlásil, že vláda je otevřená konstruktivní spolupráci s farmáři, ale zároveň požadoval, aby ukončili blokádu a respektovali právo ostatních občanů na volný pohyb.
Blokáda zemědělců je nejnovějším projevem sociálního a politického napětí ve Francii. Země čelí hospodářské recesi, rostoucí nezaměstnanosti, krizi ve zdravotnictví a nárůstu extremismu. Vláda se snaží zavést reformy, které by měly podpořit oživení ekonomiky, zlepšit sociální ochranu a bojovat proti klimatickým změnám. Tyto reformy však často narazily na odpor různých skupin obyvatelstva, které se cítily znevýhodněny, opomíjeny nebo ohroženy. V posledních letech se tak ve Francii odehrálo několik masových protestů, jako byly například hnutí žlutých vest, stávky proti důchodové reformě nebo demonstrace proti zákonu o globální bezpečnosti.